"Teď už ale spíš převládá ta radost, z toho, čeho jsme dosáhli. Stříbrná medaile, být druhý na celém světě, to je pro nás velký úspěch," řekl včera ještě z Toronta brněnský záložník Luboš Kalouda. "Ale bezprostředně po finále to bylo takový na nic. Mrzelo nás to."
Co jste si po zápase s Argentinou nejvíc vyčítali?
Že jsme neproměnili šance a dostali rychle vyrovnávací gól. To byl velký zlom. Kdybychom vedení udrželi dýl, mohli jsme přivézt zlato.
I vy jste mohl v zápase vstřelit gól. Míč jste trefil dobře, ale brankář jej skvělým zákrokem vyrazil.
Chtěl jsem to napálit nahoru, ale asi jsem to měl spíš tlačit dolů. Gólman zakročil fantasticky, je to škoda. Cítili jsme šanci, že můžeme Argentinu porazit, tolik šancí už proti ní nikdy mít nebudeme. Ale aspoň jsme finále odehráli se ctí.
Nedělní finále v české televizi sledoval téměř milion diváků. To budete mít co dělat, aby se vám to někdy povedlo zopakovat.
To jsme si každý uvědomovali. Byl to velký zážitek. Celé mistrovství byl vlastně jeden velký sen.
Jak jste trávili čas po finále?
Měli jsme společnou akci v jednom pivovaru. Zařizoval to český konzul. Když jsme tam dojeli, tak tam čekalo šedesát českých fanoušků a bylo to něco neskutečného, jak nás vítali.
Od koho vás gratulace k vašemu úspěchu nejvíc překvapila?
Úplně nejvíc mě při těch oslavách v pivovaru překvapilo, že tam dorazil Tomáš Baťa (šéf známé obuvnické firmy), byla to největší osobnost toho večera. Bylo super ho vidět na vlastní oči. On byl někde poblíž na dovolené, tak za námi dorazil.
Co vám říkal trenér po finále?
Já ani nevím, v kabině jsem přímo po zápase nebyl, protože jsem musel jít na dopingovou kontrolu. Ale proběhlo to rychle, naštěstí.
Po zápase jste si chtěli s Argentinci vyměňovat dresy. Povedlo se to?
Právě že vůbec. Aspoň si ten finálový dres schovám na památku. Byla škoda, že jsme si ty dresy nemohli vyměnit už dřív ve skupině. Jenže nám řekli, že si je můžeme měnit, až vypadneme. Ale finálový dres už si chce každý schovat pro sebe.
Jak dlouho dostanete v brněnském klubu volno po návratu z Kanady?
Pouze dva dny. V pátek už se máme hlásit na tréninku a v sobotu už jedeme na generálku do Opavy, to bude hodně náročné.
Jste po šampionátu hodně unavený?
Teď momentálně ani ne, protože jsem se vrátil z bazénu (smích). Ale ta unavenost tam je. Navíc finále se hrálo na umělé trávě a na ní se dá hrát, jen když je chladno. Když na ni paří slunko, tak strašně odebírá síly.
Za Brno jste toho v lize zatím moc neodehrál. Co čekáte, že bude po návratu z Kanady? Vrátíte se vůbec?
Určitě, o žádných nabídkách momentálně nic nevím. Já se chci porvat o místo v sestavě Brna. Doufám, že budu pokračovat v těch výkonech z mistrovství světa.
Budete to mít složité. Na vašem postu hraje Tomáš Polách, což je jeden z nejlepších špílmachrů v celé lize.
Já budu hrát klidně i na kraji zálohy, hlavně když budu hrát. Od Tomáše Polácha se můžu hodně naučit, je to pro mě velký učitel. Kdyby on v Brně nebyl, tak by tým zdaleka nebyl, tam kde loni skončil.
Na co se nejvíc těšíte domů?
Na přítelkyni Veroniku a celou rodinu. Na to, jak to doma v Šaraticích oslavíme. Chci dát pak do kabin v Šaraticích na památku svůj reprezentační dres. Mám celkem čtyři, takže zbytek rozdám po rodině.
A co uděláte se stříbrnou medailí?
Tak to ještě nevím (smích). Každopádně si ji nechám na krku co nejdýl a nesundám ji, dokud nebudu muset.
 Luboš Kalouda (vpravo) slaví druhý gól s jeho autorem Martinem Feninem při zápase s Rakouskem. |
