"Většinou jsem hrál v soutěži, ze které nebylo kam postoupit a často spíš o záchranu." Že by si tuto bilanci vylepšil, v létě nedoufal. Zwettl stále ještě zahlazoval následky povodně, která mu zdemolovala stadion, český hráč se zase dával dohromady po letní operaci kotníku.
"Letní přípravu jsem téměř neabsolvoval, ale pak jsem se cítil nebývale dobře," říká Jukl, loni jeden z kanonýrů týmu, "gólů letos moc nedávám, ale zase je střílejí jiní."
Podobně na tom byl i tým. Do soutěže nevstupoval s postupovými ambicemi, ale její průběh plány změnil. "Je to pro klub velká změna, s něčím podobným tam nikdo nepočítal," přiznává český fotbalista.
Po podzimní části čtvrté nejvyšší rakouské soutěže Zwettl na lídra ztrácí čtyři body. Podle Jukla to však není nepřekonatelný problém: "Svého největšího konkurenta, se kterým jsme na podzim nešťastně 0:1 prohráli, na jaře přivítáme doma." Výhoda domácího prostředí by mohla Zwettlu výrazně pomoci.
Kvůli dokončování rekonstrukce stadionu totiž tým sehrál větší počet zápasů na soupeřových hřištích a na jaře se to obrátí v jeho prospěch. "Budeme hrát devětkrát na svém stadionu a jen šestkrát venku," přibližuje zkušený hráč.
Slavnostní otevření rekonstruovaného stadionu mu nedávno znovu připomnělo atmosféru prvoligových zápasů. Do Zwettlu přijel vídeňský Rapid a na tribunách se tísnilo pět tisíc diváků. "Stadion je opravdu pěkný, může nám to na jaře dost pomoct," věří Jukl.
Ať už to na jaře dopadne s postupem Zwettlu jakkoliv, bude Jukl hodnotit své dosavadní angažmá jen v dobrém. V létě to totiž budou už tři roky, kdy za tento tým nastoupil poprvé.
"Aby někdo z cizinců vydržel tři roky v jednom mužstvu, to se v těchto rakouských soutěžích moc nenosí," přiznává hráč, jenž po celou dobu svého rakouského působení hraje s dalším Čechem, brněnským Chaloupkou, "měli jsem štěstí na klub."
