Jugoslávci viní z prohry sudího

B r u g g y - Stadión v Bruggách byl ve středu vpodvečer svědkem dosud největší gólové žně na evropském fotbalovém šampionátu. Jugoslávci nastříleli svému soupeři ve skupině C tři branky, přesto prohráli. Španělé totiž dokázali v závěru vývoj utkání otočit z nepříznivých 2:3 na konečných 4:3 a odvrátit hrozbu vyřazení. Přestože Jugoslávci neměli důvod k nespokojenosti, protože si stejně jako soupeř zajistili postup do čtvrtfinále, po zápase se rozčilovali.

Z porážky obviňovali zejména francouzského sudího Gillese Veissiéreho a nejmírnější ze všech označení, které si u nich vysloužil, bylo "dvanáctý Španěl na hřišti". "Nejdůležitější je, že jsme ve čtvrtfinále," přiznal později střelec prvního gólu Jugoslávců Savo Miloševič. "Bylo to drama, ale už je to za námi," mávl nejprve rukou, ale nedalo mu to a přece jen si rýpl. "Bylo jasné, že budeme hrát tak dlouho, dokud nebude na tabuli svítit takový výsledek, jaký Španělé potřebovali," kroutil hlavou.

Veissiére ve druhé půli vyloučil Slavišu Jokanoviče, v závěru přidal sedm místo pěti minut, jak signalizoval čtvrtý sudí, a navíc přiznal Španělům spornou penaltu. "Rozhodčí byl jednoznačně nejlepší Španěl na hřišti," ušklíbl se potrestaný Jokanovič. "Myslím, že kdyby se Španělsku nepovedlo dát gól, tak ho dá sám," dodal jugoslávský záložník, který odešel předčasně do sprch za druhou žlutou kartu v utkání.

Francouzský sudí našel v jugoslávském táboře pochopení jen u trenéra Vujadina Boškova, který se ho později zastal a prohlásil, že měl zápas po celou dobu pod kontrolou. Veissiére si jinak dost vytrpěl. Vedle výtek fotbalistů se totiž stal i terčem tří útoků jugoslávských fanoušků, kteří jej dvakrát napadli na hřišti a do třetice jej jeden z nich trefil mincí do obličeje. Incidenty ještě bude vyšetřovat Evropská fotbalová unie (UEFA).

Španělé byli v extázi a rozhořčeně odmítali, že by na jejich úspěchu měl podíl sudí. "Možná tak ještě ten nahoře," smál se obránce Michel Salgado. "Byl to neuvěřitelný zápas. Byli jsme na okraji pekla, ještě několik minut před koncem jsme prohrávali, ale nakonec jsme se ocitli v nebi," rozplýval se.

Gólman Santiago Canizares klesl po závěrečném hvizdu rozhodčího do kolen a nevěřícně kroutil hlavou. Jeho spoluhráči křičeli radostí, objímali se a slavili spolu s fanoušky. Euforii propadl i kouč Jose Antonio Camacho, přestože to později popíral. "Nechci propadat přehnanému nadšení. Vyhráli jsme prostě proto, že jsme hráli do poslední minuty. Nepřestávali jsme věřit, že to dokážeme," tvrdil.

Podle něj bude zápas jeho svěřenců s Jugoslávci zařazen do fotbalové 'síně slávy'. "Pamatuji hodně zápasů, hodně pohledných duelů, které vešly do historie, a ten dnešní se jim rozhodně vyrovná. Myslím, že se na něj bude hodně dlouho vzpomínat," míní Camacho.