Jako vždy mluvil s rozvahou. Z trenéra mladoboleslavských fotbalistů Miroslava Koubka i při rozhovorech čiší, jak moc o fotbale přemýšlí.
"I kondiční blok se snažím dělat co nejvíc herním způsobem. Místo běhání na běžkách preferuju, aby mužstvo bylo v kontaktu s míčem," vysvětloval, proč jeho tým dvakrát během zimní přípravy poletí do Turecka. Hovořil o podzimu, možných posilách či (ne)výhodě jarního losu.
Na podzim váš tým získal 28 bodů. Je to pro trenéra málo, nebo hodně?
Myslím si, že je to výsledek, za který se nemusíme stydět, spíš naopak. V tabulce pravdy máme +7, což je třetí nejlepší výsledek. Hráli jsme málo zápasů doma a hodně venku. Je jasné, že vždycky to může být lepší. K úplné spokojenosti mi chybějí dva až tři body. Ještě musím strávit poslední porážku na Slovácku, kde jsme propásli šanci být ještě víc v kontaktu s absolutní špičkou. Z historického hlediska podzimních sezon Mladé Boleslavi v lize je 28 bodů druhý nejlepší výsledek. Jsme ve hře - a to je důležité.
Vzpomenete si občas ještě na nepovedený zápas v Larnace, který zapříčinil vypadnutí ve třetím předkole Evropské ligy?
Když si to dnes zpětně vybavím, podlehli jsme tamním podmínkám. Byly extrémní a my jsme je nezvládli. Přitom jsme udělali všechno z hlediska doplňování minerálů, soli. V životě jsem neviděl Honzu Chramostu, aby dostal křeče. A on měl dokonce boule na nohách. Ani jako hráč jsem nezažil zápas v takovém klimatu. Ten den na Kypru, to bylo zničující. Domácí na to byli připravení, takhle si to naplánovali a dostali nás do pasti. Navíc jsme nezvládli zápas ani morálně. Neměli jsme dostat v nastavení gól na 0:3. Zavařily se nám tam mozky.
Larnaka nakonec došla až do základní skupiny Evropské ligy a ukázalo se, že to nebyl slabý soupeř, že?
Přesně tak. Když si vzpomenu na různé prognózy, podle kterých nás měl čekat průměrný kyperský klub, tak to nebyla pravda. Larnaka po nás vyřadila ještě Trondheim. Kyperské týmy jsou prošpikované zkušenými cizinci, kteří mají úroveň.
Potěšil vás na podzim abnormálně některý z hráčů?
Mužstvo se vyvíjelo a hráči, kteří byli ve druhé polovině podzimu tahouny, zpočátku neměli tolik možností nebo byli zranění. Vzpomenu si třeba na Honzu Štohanzla, ten dlouho laboroval se svalem. Ondra Zahustel taky přišel do přípravy zraněný, ale svoje místo na slunci si vybojoval. Vyzdvihuju sílu kolektivu, ale pokud bych měl jmenovat, tak Míra Miller odchytal své, v zadních řadách dominoval Adrian Rolko, Radek Šírl prokázal oproti minulé sezoně velké zlepšení. Druhou polovinu podzimu měl dobrou Venca Procházka, velkou oporou byl Marek Kulič, Honza Chramosta nastřílel osm gólů a na konci vystřelil nahoru zmiňovaný Zahustel.
Během podzimu se zranil klíčový záložník Lukáš Opiela, ale mužstvo se s tím dokázalo srovnat. Souhlasíte?
Zůstali nám v záloze spíš defenzivní hráči, takže jsme dali rychlostní typy dopředu a hru zkorigovali na 4-2-3-1. Ztratili jsme tvořitele hry, protože i Petr Wojnar měl na konci podzimu zdravotní problémy.
Na podzim jste nestihli odehrát osmifinále Ondrášovka Cupu s Plzní. Může to být na jaře problém?
Takhle bych to neviděl. Když se bude hrát jen čtrnáct zápasů v lize, není to žádná překážka. Plzeň to bude mít ještě těžší.
Už víte, jak byste chtěl doplnit kádr?
Pokud jde o představy trenéra, vždycky to může být lepší, ale druhá věc je otázka financí. S vedením klubu si specifikujeme, jakou cestou bychom se měli v přestupovém období ubírat.
O jaké posty by mohlo jít?
Nechtěl bych předbíhat, ale napadá mě, že nemáme až takovou konkurenci na krajích zálohy. To je jedna z mých myšlenek, kde je třeba posílit. Ale uvidíme.
V posledním týdnu před zimní dovolenou si tým zahrál hokej. Nazul jste také brusle?
Ne ne, já už si na tohle nehraju.
V sobotu Boleslav nastoupila na halovém turnaji v Liberci. Nebál jste se o hráče, aby se zbytečně nezranili?
Myslím si, že tyto turnaje nemají po sezoně optimální termín. Chápu to v lednu jako zpestření přípravy, kdy hráči přicházejí odpočatí s novou motivací. Ale po sezoně? Můj názor je, že by se nad tím pořadatelé měli zamyslet. Myslím si, že hráči postrádají motivaci a mužstva nebývají kompletní. Řekl bych, že hráči už se spíš vidí na dovolené.
V rámci přípravy pojedete dvakrát na soustředění do Turecka, což není obvyklé. Proč?
Ubírám se jinou cestou, než je tradice, už jsem to naznačil také v létě. I kondiční blok se snažím dělat co nejvíc herním způsobem. Místo běhání na běžkách preferuju, aby mužstvo bylo v kontaktu s míčem.
Dvě soustředění v zahraničí si jde vysvětlit i tak, že nechcete, aby soupeři věděli, jak se připravujete.
To si nemyslím, tohle je prostě moje metodika. Myslím si, že ani přední zahraniční mužstva nejezdí nikam na hory. Copak jste někdy viděli Messiho nebo Ronalda na běžkách? Když nám to umožňuje rozpočet, chceme se přiblížit jižanským podmínkám.
Na jaře budete hrát doma se Spartou, Jabloncem i Plzní. Ze špičky tabulky hrajete venku jen v Liberci. Je to výhoda?
To se teprve ukáže. Vždycky je lepší mít silné soupeře doma, ale je to jen taková teorie. Venku zase budeme hrát s mužstvy, která hrají o záchranu. Důležitý je pro nás počet zápasů. Osm utkání hrajeme doma a šest venku. Pokud budeme vozit body z cizích hřišť, což se nám na podzim poměrně dařilo, a uhájíme domácí zápasy, mohli bychom být dost vysoko.
Jak vyplníte dovolenou do 3. ledna? Dokážete zapomenout na fotbal?
Mám představu, že teď vypnu, dám si nějakou krátkou dovolenou třeba na horách a po Vánocích se vrátím k fotbalu.
