Tři dny před vstupem do nového soutěžního ročníku fotbalisté Slovanu absolvovali setkání s příznivci. Ke Kladrubskému, nejvýznamnější letní posile klubu, měli co říct.
"Učili mě pokřiky a taky mi dali najevo tu Spartu. Mezi oběma kluby musela být za federální ligy obrovská rivalita," poznal fotbalista.
Stačil jeden zápas a fanoušci zase poznali, že angažováním Kladrubského klub nesáhl vedle. Pětadvacetiletý záložník, který přišel v červnu, v úterý večer pomohl Slovanu k vítězství v úvodním utkání druhého předkola Ligy mistrů nad Tobolem Kostanaj (2:0).
"Stadion byl skoro plný, hlásili přes pět tisíc, parádní atmosféra. Moc jsme si to užili," podotkl Kladrubský. "A já jsem rád, že mi první zápas za Slovan vyšel."
Podílel jste se na prvním gólu, vaši střelu dorazil Šebo. Po zápase vás chválil i náročný trenér Jarolím. Asi to nemohlo být lepší.
To asi ne. Kluci v kabině mě rychle vzali, v tom mi moc pomohl Igor Žofčák, se kterým jsem hrával ve Spartě. Nemusel jsem se v novém prostředí vůbec rozkoukávat a Igorovi jsem říkal, že si připadám, jako bych ve Slovanu byl snad rok a ne jen tři týdny.
A ten gól?
Před zápasem mi psal táta, že kdo nevystřelí, tak gól nedá. Vzpomněl jsem si na to při rozcvičení a párkrát zkusil vypálit. A když se mi při zápase naskytla příležitost, tak jsem to tam pustil. Hrajeme s těmi novými míči od Adidasu, a když to trefíte, tak letí neskutečně. Při mojí střele míč hodně zaplaval, brankář to vyrazil před sebe a Šebo to dorazil.
Vstřelili jste ještě jeden gól, vyhráli 2:0 a jste blízko postupu do další fáze kvalifikace. Je už rozhodnuto?
Udělali jsme první krok a ten druhý bývá těžší. Tobol nás překvapil, hlavně jeho protiútoky po našich ztrátách byly nepříjemné. Ale nezaskočil nás, byli jsme dobře připravení.
Kde je Kladrubského místo?Ve Spartě začínal na postu levého obránce, často hrával i na pravém kraji zadní řady. Když bylo zapotřebí, zvládl i pozici ve středu zálohy, kde nastoupil i dvakrát za národní mužstvo. Právě jako záložníka ho v červnu ze Sparty koupil Slovan Bratislava. "Nebrali mě jako beka, ale jako defenzivního záložníka. Tenhle post mi vyhovuje nejvíc. Ve středu hraju s Guédém. Já se mám starat víc o defenzivu, on je ofenzivnější. Ale když vyjedu dopředu, tak on zaskočí za mě. Vyhovíme si," líčí Kladrubský. |
Zato vás muselo určitě zaskočit, když vám nedávno Sparta oznámila, že půjdete na Slovensko.
Nejdřív jsem to věděl od manažera, který mi řekl, že Slovan má zájem. Pak mi to sdělili i na Spartě, netlačili na mě, mohl jsem zůstat, kdybych chtěl. Do přípravy jsem šel s tím, že se porvu o místo. Pak jsem mluvil s panem Chovancem a získal dojem, že bych nehrál, že jsem až druhá třetí volba na místo defenzivního záložníka. A sedět další půlrok na lavičce, to už bych nezvládl.
Byl jste na Spartu naštvaný? Vy, srdcař, kterého se klub lehce zbaví, byť za slušné odstupné.
Ne, vůbec. Spartě jsem vděčný, že mě kdysi koupila, že mi dala šanci, že jsem mohl hrát poháry, dostal jsem se do reprezentace. I pan Křetínský mi při odchodu poděkoval za to, co jsem pro Spartu odvedl. Odešel jsem v dobrém a řekli jsme si, že když bude možnost, tak se rád vrátím.
Nebral jste to jako degradaci? Že prostě jdete do menšího klubu, do méně významné soutěže?
Kdepak, třeba peníze mám lepší. Něco mi nabídli, já si řekl svoje a pak jsme se dohodli na kompromisu. Tak by to mělo být. Navíc Slovan je slovenská Sparta. Mně je pětadvacet a já potřebuju hrát a ne sedět na lavičce. Bojujeme o Ligu mistrů, a kdyby to vyšlo jako loni Žilině, tak by to byla bomba.
Právě na Žilinu nemáte dobré vzpomínky, loni Spartu i s vámi v posledním předkole Ligy mistrů vyřadila...
... a já v odvetě nedal penaltu. Dlouho mě to mrzelo, protože jsme zápas mohli ještě zvrátit. Chtěl bych to Žilině vrátit aspoň ve slovenské lize.
Když příští týden vyřadíte kazašský tým, ale pak to Slovanu v další fázi kvalifikace nevyjde, půjdete do Evropské ligy, kde můžete narazit i na Spartu. Co byste tomu říkal?
Na jednu stranu bych si to přál, bylo by to pikantní. Ale na druhou stranu by pro mě nebylo lehké hrát a chtít porazit klub, který mám rád.
Přísnému trenérovi Karlu Jarolímovi, bývalému slávistovi, by se shovívavost ke Spartě určitě nelíbila. Mimochodem, jak spolu zarytý sparťan a slávista v cizině vycházejí?
S trenérem jsme si podali ruce a řekli si, že zapomeneme na to, že jsme bojovali každý na jiné straně. Teď jsme na jedné lodi.
A jaký trenér Jarolím je?
Náročný, to se o něm ví. Ale pro mě to není nic nového, ve Spartě jsme trénovali podobně. Rozhodně s tím problém nemám.
Sledujete, co se v poslední době ve Spartě děje? Jak si vaši nedávní spoluhráči vedou?
Ptal se mě na to i Igor, jak to tam vypadá a hlavně co kluci. Se všemi jsem byl kamarád, takže si voláme a přehled mám.
