"Jsem hodně věřící. Myslím si, že jsem tady v Brně, protože Bůh to chtěl a zavedl mě sem. Za všechno, co ve svém životě dělám a vidím, za to všechno vděčím Bohu. Pořád ho nosím v sobě," svěřuje se pětadvacetiletý útočník, který letos v létě posílil fotbalisty Brna.
Na první pohled působí téměř dvoumetrová hora přísným dojmem. Ale po pár minutách rozhovoru, vedeného s pomocí tlumočníka brněnských Brazilců Jiřího Müllera, vyjde najevo, že Dalmo je velmi vstřícný a přemýšlivý chlapík.
Chodíte v Brně do kostela?
Ještě jsem tady v žádném nebyl. Musím se po nějakém evangelickém kostele porozhlédnout.
Jak se vám v Česku líbí?
Jsem tady spokojený. Je dobře, že jsem z Brazílie nepřijel sám, to by bylo daleko těžší. Takhle jsem tu s dalšími dvěma Brazilci, je tu i tlumočník, což člověku usnadňuje život. Jsem tady šťastný. Město je hezké, v klubu jsou dobré podmínky a člověk tu může v klidu pracovat. A až přijede rodina, tak to bude ještě daleko lepší.
Už jste zkoušel české pivo?
Ještě ne. Zatím jsem pil jen coca-colu a českou kofolu.
A jak vám chutná české jídlo?
Je pro mě trochu zvláštní. Hlavně si nemůžu zvyknout na to, že si Češi každý den dávají polévku, to v Brazílii vůbec není obvyklé. Ale jinak s českým jídlem až takový problém nemám.
Co vám chybí z brazilské stravy?
Hlavně rýže s fazolemi, naše koření a vůbec celkově chuť našeho jídla.
V Evropě jste podruhé, ale poprvé na delší dobu. Překvapilo vás něco na zdejším životě?
Vlastně ani ne, i když zdejší mentalita je trochu jiná. Ale jsou některé věci, které se tady berou za neslušné, zatímco v Brazílii jsou běžné. A naopak. Tady třeba někteří lidé smrkají u stolu, což v Brazílii neexistuje, protože to je vrchol neslušnosti.
A co je třeba neslušné tady, zatímco v Brazílii se to může?
U nás, když si člověk sedne, tak nikomu nevadí, když si dá nohy na další židli. Když třeba člověk čeká na úřadě, tak si sedne tak, aby to bylo pohodlné. Tady lidi na úřadech sedí tak, aby to bylo slušné.
Odkud vlastně pocházíte? V mládí jste hrál za slavný klub Cruzeiro z města Bello Horizonte.
Pocházím z města Sobrao Pinto, což je tři sta kilometrů od Bello Horizonte. Ta čtvrť, odkud pocházím, má asi 800 lidí, ale celé město má 25 tisíc obyvatel.
Kolik máte sourozenců?
Jsme čtyři bratři. Dva starší mají 27 let a jsou to dvojčata, mladší bratr má 14 let. V Brazílii se většinou všem sourozencům dávají jména začínající na stejné písmeno. Starší bratři se tak jmenují David a Dalton, já jsem Dalmo a mladší bratr je Daniel.
Fotbalistou jste chtěl být odmalička?
Jako dítě jsem snil o tom, že budu fotbalista a budu hrát třeba za Flamengo. Ale moc jsem tomu nevěřil, spíš jsem myslel, že se prosadí můj starší bratr, který hrával místní ligu. Ale jednou jsem šel hrát do blízkého města a trenérovi jsem se hrozně líbil, takže jsem tam zůstal a pak jsem šel do Cruzeira.
Máte představu, co byste dělal, kdybyste nehrál fotbal?
Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale asi bych chtěl být fyzioterapeutem.
Brazilce má každý fotbalový fanoušek zafixované jako hračičky, kteří mají potřebu se neustále mazlit s míčem. Je to tak i doopravdy?
Ano, je to tak, všichni se rádi mazlí s míčem a rádi si s ním hrají. Všichni mají rádi balon na noze. Každý Brazilec je opravdu takový, jak se říká.
Máte nějaký fotbalový vzor?
Mým vzorem je brazilský útočník Ronaldo. Chtěl bych být jako on, protože jemu se podařilo překonat spoustu těžkostí a pořád hraje dál. Samozřejmě vím, že je hrozně těžké se dostat tam, kam se dostal on. Ale snažím se jít stejným směrem, a když se mi něco postaví do cesty, tak to chci překonat jako on.
Před sezonou jste řekl, že v Brně byste chtěl zůstat rok a pak jít zase dál. Máte nějakou vysněnou zemi, kde byste chtěl skončit?
Nejradši bych hrál v Anglii, ale líbilo by se mi i ve Španělsku nebo Itálii.
Víte, kolik už jste dal v kariéře gólů?
Bylo jich hodně, ale vážně nevím kolik, nedokážu to spočítat. Od malička jich mohlo být třeba i 500, ale kolik přesně, to nemám představu. Je to i díky tomu, že hraju hodně ve vápně a poblíž branky, takže góly se ode mě očekávají.
Měříte skoro dva metry. Dáváte víc gólů hlavou, nebo nohama?
Díky své výšce už jsem dal hodně gólů hlavou. Ale také hodně střílím, takže jsem jich dal dost i nohama. Ovšem víc jich bylo rozhodně hlavou.
Kdy dáte první gól za Brno?
To ví pouze Bůh. Ale samozřejmě budu pracovat, a kdykoliv k tomu budu mít příležitost, pokusím se gól dát.
V neděli vás čeká první domácí zápas se Slavií. Těšíte se na něj?
Samozřejmě, navíc jsme celý týden dobře pracovali. Já se budu snažit být trenérovi k dispozici, kdykoliv to bude potřebovat.
Prohlásil jste, že s Brnem chcete vyhrát mistrovský titul. Připadá vám to možné i po prvním zápase, v němž váš tým remizoval v Praze s Bohemians 0:0 a dopředu mu to moc nešlo?
Mluvím za sebe a takové je moje myšlení. Kamkoliv přijdu, tak věřím svému týmu a chci se s ním stát šampionem. To je moje mentalita.
Už jste se zlepšil v komunikaci se spoluhráči?
Ano, už je to lepší. Mám dobrého učitele (s úsměvem pokyvuje na tlumočníka). Ale pořád rozumím málo, takže mi hodně pomáhá Elton.
Pochlubíte se některými českými slovy?
Jak se maš? Záda, sám, dlouhej, do vapno, na štred, nahrej, prihrej, davej, štrela.
Jako první jste se prý naučil spojení "hezká holka". Jaké tedy jsou české holky?
Je tady spousta hezkých žen, ale nejhezčí je moje žena (smích). Měla by za mnou přijet po Novém roce.
Zvládáte sám cestovat po Brně tramvají nebo trolejbusem?
Odsud ze stadionu na Českou to není problém (smích). Ale jinak zatím moc nejezdím. Bydlím v A-Sport Hotelu, který je jen kousek od stadionu.
Jak vlastně v Česku trávíte volný čas?
Když mám volno, tak jdu na návštěvu k Leovi a Eltonovi. Nebo jsem na hotelu na internetu. Občas jdu také něco nakoupit nebo se učím češtinu. Až budeme dělat rozhovor za půl roku, tak už spolu třeba budeme mluvit česky.
Brazilská kolonieBrazilská kolonie v týmu 1. FC Brno 
(zprava) Lira, Dalmo, Leo - brazilští fotbalisté ve službách Brna. Průkopníkem byl Elton Lira (celým jménem Elton Santiago dos Santos Lira), který přišel loni v lednu. Dvaadvacetiletý záložník i vinou zdravotních problémů odehrál v české lize zatím jen 18 zápasů a dal jeden gól. Za rok a půl se naučil pasivně ovládat češtinu a svým dvěma krajanům překládá slova trenéra a spoluhráčů. Od léta je jeho spolubydlícím třiadvacetiletý záložník Léo (celým jménem Leonardo Fabricio Soares da Costa), který na svou premiéru v české lize zatím čeká. Pětadvacetiletý útočník Dalmo (celým jménem Dalmo Inácio da Silva) odehrál v pondělí sedm minut na půdě Bohemians. |
