"Byli jsme po celý zápas lepší, od začátku jsme šli za vítězstvím. I když Boleslav vyrovnala, zvedli jsme se a ukázali morální sílu," liboval si Lejsal, který předvedl velmi jistý výkon. To byl přitom v Brně dlouho nechtěný a s týmem trénuje teprve od minulého pondělí.
Čekal jste, že si ještě někdy za Brno zachytáte?
Když jsem odcházel, tak jsem si pochopitelně myslel, že se nevrátím. Ale situace je taková, že jsem po zranění, a musím poděkovat trenérovi za důvěru. Dnes pro mě moc práce nebylo, předvedli jsme hezký výkon.
VIDEO: podívejte se na setřih zápasuUtkání Brno versus Mladá Boleslav ve videoreportáži |
Jak jste se v brance cítil? Vypadal jste velmi jistě a měl jste všechny míče, které jste mít měl.
Některé výkopy by šly zahrát lépe. Ale jsem rád, měl jsem opravdu radost, že jsem mohl chytat. Měl jsem obrovskou chuť, zranění mě hodně přibrzdilo. Teď doufám, že se trochu uklidníme a fotbal jako ve druhém poločase budeme hrát pořád. I když to byla jen jedna vlaštovka, tak si myslím, že v soutěži můžeme hrát důstojnou roli.
Jak vidíte budoucnost v Brně?
To vůbec neřeším, nedokážu to odhadnout. Jenom vím, že smlouvu dlouhou nemám, bude mi končit po podzimu. Jsem rád, že jsem dostal šanci, a nechci se moc pouštět do nějakých systémů.
Jak vlastně u brankáře vypadá individuální trénink? Střílel na vás aspoň někdo?
Právě, že toho moc nebylo. Trénoval jsem s atletickým přípravářem a také s trenéry, kteří si nás vzali před tréninkem nebo po tréninku, byli jsme asi ve dvou nebo ve třech. Ideální to nebylo, ale aspoň na tom nejsem špatně fyzicky.
Vzal jste si někdy někoho známého, aby si na vás šel zakopat?
Určitě. Jednak proto, že je přestupní termín, já byl zraněný a snažil jsem se všechno dohnat. A jednak proto, že tu mám stále smlouvu, takže jsem se snažil být připravený a čekat na to, co se vyvine.
A kde na vás známí kopali? Na hřišti, nebo třeba v parku?
Nějak podobně. Otec trénoval tým, co teď u nás postoupil do kraje, a je místopředseda, takže jsem měl k dispozici hřiště. Když jsem přijel na víkend domů, tak jsem si vždycky šel zakopat a zatrénovat i s bratrem. Ale není to stejné, jako když trénujete s mančaftem.
Jak to vlastně bylo s vaším návratem do týmu?
Trenér se mě ptal, jak na tom jsem. Řekl jsem, že psychicky špatně, protože netrénuju s mančaftem a Brnu se nedaří. On se na mě podíval a řekl, že v pondělí máme trénink, jestli přijdu. I když jsem ale trénoval s mančaftem, tak jsem vůbec nepočítal, že půjdu do zápasu. Sám jsem nevěděl, co od sebe můžu čekat, přece jen ta moje příprava nebyla úplně standardní. Proto jsem si užíval každý trénink a mám radost z toho, jak to teď vyšlo. Je to takový dobrý odrazový můstek.
