"Nebudu se vymlouvat, že nemáme hráče. Musíme hrát s tím, co je," pokračoval Holomek.
Vaši bolest alespoň zmírňuje, že jste dvakrát skóroval.
"Konečně! Tím prvním gólem jsem dnes dosáhl na hranici padesáti branek ve druhé lize. Splnil jsem svůj cíl a hned načal druhou padesátku. Uvidíme, jak to půjde dál."
V čem je rozdíl oproti vydařenému podzimu?
"Připadá mi, jako bychom měli všichni strach něco ukázat. Nemůžu říct o záchranu, ale každopádně o body se takhle hrát nedá."
Vaše jarní skóre je 3:9. To není zrovna dobrá vizitka.
"Jsem stoper, co na to říct, když moje původní profese je útočník. Se Strouhalem jsme loni dali dohromady patnáct gólů a on mi teď hraje předstopera. Pro mě je to hrozně těžká situace. Nemůžu říct, že ty inkasované góly byly moje. První nečekaná střela, druhý ofsajd, třetí neobsazení hráči. Nemohou za všechno obránci, záloha nepomáhá, útočníci nepodrží balon a jsou navíc plonkoví."
Neškodí vám neustálý příliv a odliv teplických hráčů?
"Jsme farma Teplic. Když se podíváte do programu k zápasu, je u dvanácti jmen uvedeno hostování Teplice. Jediný já mám napsáno hostování Brno. Takže to vypadá, že teď řada přijde asi na mě. Už jsem pro tohle mužstvo starý, to si myslím já. Teplice tady chtějí vychovat hráče, ale je vidět, že na druhou ligu to asi nebude stačit. Je potřeba tu mít dva tři zkušenější a kvalitní fotbalisty."
Nevadí vám, že nehrajete v útoku?
"Trenér má dost útočníků a já už nejsem tak rychlý. Budeme čekat, až se probere celý mančaft. Musíme začít zezadu, ode mě. Čtyři góly, to je pro mě jako stopera špatné."
Co dál?
"Makat, makat, makat, nic jiného nám nezbývá. Úplně jsme upustili od naší hry. Bojovali jsme, teď už ne. Jdeme ze zápasu a všichni kluci jsou dobití. Přitom dřív to bylo opačně, dokopaní byli soupeři a stěžovali si. Teď si stěžujeme my."
