Deset let u národního týmu může v Brazílii uzavřít další medailí. Ideálně zlatou, na kterou Německo čeká od roku 1990. „Tým je silný a dlouho pohromadě. Na posledních turnajích jsme došli vždy do semifinále. Teď přišel čas udělat další krok,“ vyhlásil Löw před dnešním semifinále s Brazílií.
Sám byl průměrný záložník, který většinu kariéry hrál druhou bundesligu. Klíčový pro něj byl moment, kdy se při studiu trenérské licence poznal s Jürgenem Klinsmannem. Bývalý kanonýr si „Jogiho“, jak je Němci familiárně nazýván, vytáhl v roce 2004 k reprezentaci jako svého asistenta.
Když Klinsmann po dvou letech skončil, stal se jeho nástupcem. Pro veřejnost jeho jméno nemělo velkou sílu, ale říkalo se, že bez něj a jeho brilantních taktických znalostí by byl Klinsmann ztracený.
„Oproti trenérským začátkům jsem schopen nacházet rychlá řešení při hře nebo po porážce. Dokážu lépe číst hru a rozeznávat souvislosti,“ říká o sobě 54letý muž, který trénoval Stuttgart, Fenerbahce Istanbul či Austrii Vídeň a přiznal, že obdivuje Karla Brücknera.
Dbá na důkladnou přípravu, pro každého hráče má zvláštní notes na poznámky, stříhá pro ně také speciální DVD, aby ukázal věci, na nichž mají pracovat. „K tomu patří i vhodní spolupracovníci. Člověk potřebuje někoho, kdo před něj postaví zrcadlo. Nemůže se obklopovat jen kývaly,“ říká Löw.
Německo pod ním hraje velmi účelný fotbal. Žádné ofenzivní manévry, ale ohledně disciplíny a taktiky tenhle tým funguje dokonale. „Jen krásný fotbal trofeje nevyhrává,“ myslí si Löw.