Ještě před rokem nastupoval v české lize proti Spartě nebo Plzni. Teď vyhlášený kanonýr a fotbalový „hračička“ Jiří Štajner baví fanoušky v krajském přeboru na Liberecku.
„Žádný sešup to není. Nemládneme, za chvíli mi bude devětatřicet,“ komentuje vyhlášený pohodář přechod z vrcholového do vesnického fotbalu. „Kdyby mi šlo o peníze, mohl bych hrát jinde, ale tohle já mám vyřešené.“
Jiří Štajner toho během své kariéry dokázal víc než dost. Pomohl ke dvěma titulům Slovanu Liberec a osm let nastupoval za bundesligový Hannover. V obou klubech se stal ikonou. Dostal se i do reprezentace a vystřílel si místo v Klubu ligových kanonýrů. Díky jeho technickým kouskům se mu říkalo fotbalový básník. Ale taky bohém či Švejk, protože se nikdy nezříkal radostí života a s ničím si moc nelámal hlavu.
V české lize si naposledy zahrál před necelým rokem v dresu Mladé Boleslavi. V létě pak zamířil do Neugersdorfu, kam ho zlanařil jeho bývalý liberecký parťák Jan Nezmar.
V páté nejvyšší německé soutěži však vydržel jen půl roku. Nebavilo ho dojíždění a „tělocvik“ na trénincích. A tak se ve středu v podvečer poprvé představil v dresu Chrastavy v krajském přeboru proti Košťálovu. Na hřiště obsypané natěšenými diváky vyběhl s číslem 6 a kapitánskou páskou.
Pro Chrastavu to byla velká událost. Šestitisícové městečko se v minulosti dostalo do médií, když tu řádila ničivá povodeň. Poté proslulo i „kuličkovým atentátem“ na tehdejšího prezidenta Klause. Tentokrát přitahuje příjemnější pozornost - díky fotbalovému baviči Štajnerovi.
„Je dobře, že tady Jirku máme, přitáhne diváky. V poslední době se mě na něj všichni ptají,“ říká chrastavský starosta Michael Canov. I on se byl podívat na Štajnerovu premiéru, i když jinak není častým návštěvníkem zápasů.
„Je to povzbuzení pro celé město,“ tvrdí chrastavský kouč Josef Petřík. „Chrastava je známá velkým nadšením a bojovností. Jirka Štajner nám do toho perfektně zapadá. Na hřišti je aktivní, baví lidi a spoluhráči s ním rádi hrají.“
Právě Petřík fotbalovou legendu do Chrastavy pomohl přitáhnout. Oba se dobře znají z působení ve Slovanu Liberec a vědí, co od sebe můžou čekat. „Všechno děláme naplno - trénujeme, hrajeme i oslavujeme vítězství,“ směje se Josef Petřík.
Zahrát si v jednom týmu s takovým „plejerem“ bylo pro hráče Chrastavy ještě před pár týdny něco nepředstavitelného. „Ještě nedávno jsem se na něj chodil koukat v lize a teď jsme spoluhráči,“ říká chrastavský fotbalista Martin Malý. „Obdivuju jeho přehled na hřišti i kopací techniku. Jakmile jsem se dozvěděl, že za nás bude hrát taková legenda, hned jsem se začal těšit víc na tréninky.“
Chrastava je na Liberecku fotbalovou kometou. Během dvou let se z 1. B třídy vyškrábala až do krajského přeboru a stále nemá dost. Jako nováček dokonce hraje o postup do divize.
Hlavním postupovým trumfem by měl být právě Jiří Štajner. Při své premiéře v krajském přeboru měl na hřišti naprostou volnost. Snažil se centrovat, prosadit se do zakončení, ale nezapomínal ani na obranu. Předvedl i pár svých oblíbených kliček a patiček.
Chvíli před koncem trefil centrem z úhlu břevno. Gól nedal, ale mrzet ho to nemuselo, jeho nový tým nakonec díky brance z 88. minuty vyhrál 2:1. „Věřím, že za nás nastřílí spoustu gólů, ale nechceme se dostat do situace, aby si všichni mysleli, že to tady Jirka všechno uhraje sám,“ upozornil kouč Petřík.
Na úplný závěr zápasu si Štajner zažil scénu jako vystřiženou z populárního seriálu Okresní přebor. Funkcionáři i hráči Košťálova se sesypali na rozhodčí a zle jim spílali za to, že uznali vítězný gól Chrastavy: „Takhle nás zaříznout! Vždyť to byl metrový ofsajd!“
Hlavní postavu dne Jiřího Štajnera to však nevyvedlo z míry. Na hřišti oslavil s fanoušky výhru a pak šel spolu s ostatními hráči zašlapávat drny na hřišti. Hvězda nehvězda. „Ať příště můžeme hrát hezky kombinačně po zemi.“