Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I na tréninku musí hrát ostře. Byl jsem na Anglii moc hodný, říká Skalák

22 2016
Na okraji města u moře si pronajal dům, stěhovat se bude za pár dnů, až se vrátí z reprezentačních přípravných zápasů se Skotskem a ve Švédsku. A snad se fotbalista Jiří Skalák natrvalo zabydlí i v základní sestavě Brightonu, v níž byl teprve podruhé za dva měsíce.

Prožívá životní sezonu. Jiří Skalák se loni na podzim dostal do národního mužstva, pomohl k postupu na mistrovství Evropy a první únorový den přestoupil do ambiciózního, byť druholigového anglického Brightonu.

O víkendu byl podruhé v základní sestavě Brightonu, proti Milton Keynes Dons přihrál na vítězný gól (2:1) a mužstvo osm kol před koncem drží druhou postupovou příčku. „Snad mi to pomůže do další části sezony,“ doufá Skalák.

Jste nesvůj z toho, že příliš nenastupujete?
Když jsem dostal šanci v základu poprvé, tak jsme prohráli čtyři jedna. Pak se mužstvu dařilo a já logicky musel čekat. Trenér byl spokojený s tím, jak trénuju, výsledky testů jsem měl v pohodě. Hrál jsem přáteláky.

Najednou jste šanci dostal, i když se týmu předtím dařilo. Co se stalo?
V posledních zápasech záložníci nehráli dvakrát dobře, i když se vyhrávalo. Tak jsem šanci dostal. Jsem spokojený, že jsme udělali tři body. Děláme všechno, abychom postoupili. Že jsem přihrál na gól, je dobře pro mě.

Reprezentační trenér Vrba říkal, že mu vaše pozice nedělá radost. Doneslo se to k vám?
Doneslo. Než byla nominace, tak trenér Vrba s manažerem Fitzelem mluvili s trenérem Brightonu. Já dělám maximum, abych v klubu hrál a zasloužil si reprezentaci. Když nastupovat nebudu, tak je mi jasné, že s nominací na Euro to budu mít těžké. Do konce sezony máme osm kol, pak případně play-off o postup. Věřím, že hrát budu.

A když ne a Euro vás mine? Nebudete přestupu litovat?
Neberu to tak, že jsem udělal chybu. Mám dva cíle: postup do Premier League a mistrovství Evropy. Když se jeden nepovede, tak mě to bude mrzet. Ale toho, že jsem přestoupil, bych nelitoval.

Z Mladé Boleslavi jste byl zvyklý hrát pořád, zahrával jste standardky.
Věděl jsem, že po přestupu hlavně ze začátku to může být jiné. K fotbalu to patří. Věřím, že si postupně vybojuju pozici jako v Boleslavi. Nebojím se, že bych se do toho nedostal.

Jak vás mužstvo bere? Jak to chodí při trénincích?
Některé souboje i při tréninku jsou opravdu dost tvrdé, až jsem byl překvapený. Kluci mi říkali, že jsem moc hodný, že musím být větší grázl, být ostřejší. Tak do toho chodím taky. Prostě i na tréninku někoho přejedu. Když se tohle stane v Česku, většinou se to pak hádá. Tady v Anglii se hráči klidně chytnou pod krkem, ale pak si plácnou a jede se dál. Když někdo zůstane ležet, už mu musí něco být. Já jsem při zápase dvakrát dostal loktem do obličeje, tak jsem se svalil. Ale ten protihráč na mě řval, co dělám.

Jaká je kvalita hry v druhé anglické lize?
Rychlost, důraz. Některé týmy hrají jednoduše, nakopávají míče. Naposled jsem hrál na obránce, který byl velký a tvrdý, po každém míči mě dohrál. Nebylo to příjemné. Když převezmu míč vestoje, tak to bolí. Všechno se musí dělat v maximální rychlosti, ani ta někdy nestačí.

Teď jste na soustředění s národním týmem. Půjdete na tréninku do soubojů s nasazením jako v Brightonu?
Sám jsem zvědavý, jaký to bude rozdíl. V národním mužstvu jsme na sebe opatrní, i když bojujeme o sestavu. S klukama ze Sparty jsem byl od dorostu, známe se dlouho a občas se to vyhecuje. Někdy to tak být musí, pak je to mezi námi zase v pohodě.

Jak přípravná utkání proti Skotsku a ve Švédsku berete?
Pro mě jsou oba důležité. Když jsem teď moc nehrál a trenér mě nemohl vidět, tak musím potvrdit kvalitu, aby měl důvod mě na Euro nominovat. Musím zahrát dobře, vždyť je to poslední sraz před soustředěním na Euro.

V té době už bude vědět, jestli jste postoupili do Premier League. Jak finiš druhé ligy vidíte?
Burnley udělalo sérii a odskočilo, ale jinak je to hrozně vyrovnané. O postup do play-off hraje osm deset týmů. Pro nás by samozřejmě bylo nejlepší skončit do druhého místa a postoupit přímo.

Jste pod tlakem vedení i fanoušků, že postoupit musíte?
To ne, spíš je tady euforie. Hráli jsme venku a dorazilo za námi sedm tisíc našich fanoušků. Hodinu a půl před výkopem jsme přijeli na stadion, jdeme si prohlédnout trávník a na tribunách už to hučelo. Když se spoluhráči jdeme do města na kafe, lidi nás poznávají, chtějí se fotit. Fandí, i když se nedaří.

Zatím bydlíte v hotelu, kdy se budete stěhovat do vlastního?
Na začátku dubna. Vybral jsem si dům u moře, deset minut od města. Do tréninkového centra to sice budu mít asi čtyřicet minut, ale bylo složité něco sehnat. Hledal jsem dlouho, všechno je tady dost drahé, pronájmy stojí i 150 tisíc korun měsíčně. Spousta spoluhráčů bydlí mezi Londýnem a Brightonem, ale to jsem nechtěl. Já chtěl mít dům v klidnější části a nebýt daleko od Brightonu.







Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze