Šimáně má ve Slavii 39,98 procenta, čínský CEFC 59,97 procent akcií a zbytek patří drobným akcionářům.
Slavia by bez vašeho finančního vstupu měla velké problémy. Byl to racionální kalkul, nebo šlo spíše o emoce a záchranu tradiční značky?
Já nemám moc rád termíny jako záchranář. Ano, konkrétně ve Slavii jsem přispěl k tomu, že se udržela nad vodou a neskončila v insolvenci, která by mohla mít pro její existenci velmi negativní dopady. V souvislosti se Slavií šlo tedy rozhodně o emoce, ne o byznys. Slavia je něco, co je na trhu 123 let a o co by se společnost měla postarat. K naší kulturní historii rozhodně patří. Takže bylo do určité míry mou povinností na situaci zareagovat, už jen proto, že jsem s tím klubem spojen od malička a jsem v pozici, ve které Slavii mohu nějak pomoci.
Týdeník TÉMAVychází v pátek  Jak je to s budoucností slávistického útočníka Milana Škody? A je pro Jiřího Šimáně investice do jeho golfového hřiště výhodná? Více se dozvíte v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Do té doby jste byl donátorem Slavie? Mužem, který Slavii přispíval penězi?
Občas jsem nějakým způsobem pomohl, čas od času.
Byl jste i věřitelem klubu?
Jeden čas jsem měl dokonce všechny akcie Slavie v trezoru. To bylo za éry Aleše Řebíčka. Ta situace se pak vyřešila, ale pozdější hrozbu insolvence to stejně neodvrátilo. Pravdou je to, že kdybychom nezaplatili nezpochybnitelné pohledávky, tak by Slavie skončila v insolvenci.
Když jste historicky sledoval, jak různí manažeři vedou Slavii spíše do záhuby než k rozkvětu, neměl jste někdy dříve chuť prásknout do stolu a zasáhnout do dění v klubu?
Ne, vůbec. Já jsem se snažil jenom pomoci. Nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych Slavii koupil nebo nějak jinak vstoupil do klubu. I z určitých osobních důvodů jsem to nechtěl. Když mě ale někdo ze Slavie požádal o radu nebo o pomoc, tak jsem se snažil v rámci svých možností pomoci.
Asi pamatujete, jaké to bylo, když Slavia našla mecenáše v Borisi Korbelovi. Klubem proteklo spousta peněz, ale k výsledkům to nepomohlo. Nehrozí něco podobného i nyní?
Jasně že peníze nejsou všechno. Když se ale kolem klubu točí lidé, kteří nemají odborné a morální předpoklady pro to, aby byly peníze smysluplně využity, tak to musí skončit nějakým kolapsem. V případě pana Korbela to tak bylo. Chtěl klub zachránit a vytáhnout z šedi, ale zřejmě si neuvědomil, že to není možné, když je oběma nohama v Americe a byznys tady svěří do rukou někoho, kdo si pocit důvěry nezaslouží. Najít takového člověka v této konstelaci nebývá jednoduché, je to spíše náhoda .
Přijdou v lednu do Slavie posily?
Pracujeme na tom, ale je to proces, v průběhu kterého nemůžete nakoupit 10 fotbalistů a myslet si, že v květnu budete slavit titul mistra. To je alchymie, kdy se mládí musí pospojovat se zkušeností. Já ten proces odhaduji na minimálně tři roky, třeba Sparta či Plzeň mají v tomto směru na nás velký náskok. A určitě nebudeme nesmyslně nakupovat hráče a přeplácet je. To rozhodně dělat nebudeme.
A co otázka stadionu, který Slavii nepatří. Máme už připravenu novou nájemní smlouvu?
Když má klub dobrou nájemní smlouvu, tak je úplně jedno, komu stadion patří. Teď se zástupci vlastníka pracujeme na nové smlouvě. A pokud bude pro Slavii i pro vlastníka stadionu přijatelná, tak ji podepíšeme.
Skutečně víte, kdo je vlastníkem stadionu?
Jednáme s panem doktorem Slavíčkem, který je podle všech dokumentů, které jsme měli k dispozici, vlastníkem stadionu.
