Když v létě poprvé vkročil do kabiny znojemského áčka, nesměle pozdravil: „Dobrý den“.
„Ale potom za mnou všichni přicházeli, podávali si se mnou ruku. Takže všem už tykám,“ poznamená Jiří Koukal.
Zřejmě to byl jeden z mála momentů, kdy se mladičký brankář zachoval mezi druholigovými profíky zakřiknutě. „Má zdravé sebevědomí. Možná někdy až moc zdravé,“ kulantně glosuje kouč Radim Kučera. „Má ale výborné parametry a dobrou psychiku. Je to věčně dobře naladěný kluk, který se z toho nepodělá,“ dodá.
I proto se Kučera nebál v dubnu poslat teenagera do ostré druholigové bitvy. Proti Prostějovu Koukal debutoval v 17 letech a 161 dnech, stal se nejmladším fotbalistou v druholigové znojemské historii.
A protože zkušenější brankářské konkurenty dál trápí zdraví, zelenáč v rukavicích si připisuje další starty. „Trenér mi říkal, že by mě na jeden zápas postavil. Ale nepočítal jsem, že budou tři,“ přiznává Koukal, nad jehož brankářským vývojem bdí znojemský trenér gólmanů Josef Hanzálek.
Právě v posledním duelu - o víkendu ve Frýdku-Místku - si připsal i premiérové čisté konto. Po triumfu 3:0, který utnul pětizápasový znojemský splín bez výhry, ho chválil i jindy přísný kouč. „Organizovat a řídit obranu je v 17 letech hrozně těžké,“ ví Kučera. „Vždyť takový Helísek nebo Mezlík by mu pomalu mohli dělat tátu.“
Regeneruje ve školní lavici
Čtyřiatřicetiletí obránci mladého gólmana otcovsky nepeskují, ba naopak. I proto si Koukal počíná v bráně na svůj věk překvapivě jistě.
„Nestojím jen na čáře, věřím si na centry. A v tom mi kluci dost pomáhají,“ líčí brankář, jenž jinak pravidelně chytá za znojemskou devatenáctku. „Říkají mi, ať si věřím. A když něco pokazím, uklidní mě, že se nic neděje. Chyby dělá každý a oni to taky znají, taky byli mladí.“
A jak znojemský mladík oslavil první vychytanou nulu? Nijak. „Musel jsem do školy,“ prohodí středoškolák, který ve Znojmě druhým rokem studuje obor opravář zemědělských strojů.
Zatímco jeho spoluhráči po víkendu absolvují volnější tréninky, on musí „regenerovat“ ve školních lavicích. „Ale teď už tam moc ani nechodím. Nezvládám to. V hodně předmětech mám neklasifikováno,“ přiznává. „Jde hlavně o docházku. Prospěch nemám špatný, mám ale absenci nad 25 procent. Budu v létě přezkoušen a snad to udělám,“ věří Koukal.
I to ilustruje, že jeho fotbalová kariéra nabírá neočekávaně prudkou křivku vzhůru. „Dostat se do áčka bylo u mě trochu o štěstí, teď už je to jen o dřině,“ uvědomuje si urostlý mladíček. „Musí víc pracovat, v tom má rezervy,“ podotýká Kučera. „Jenom talent a to, že něco odchytal, nestačí, aby se posouval. Pořád by si měl dávat nové cíle - pracovat na síle, na dynamice odrazu a aby zmužněl. Pořád je to sedmnáctiletý kluk.“
Znojmu, které proplouvá druhou ligou na šestém místě, zbývají odehrát dvě kola. „Kdy jindy Jirku vyzkoušet než v době, kdy není na mužstvo žádný tlak? Nehrajeme o záchranu, nebo o postup,“ vysvětluje Kučera. A Koukal se snaží dokazovat, že nemusí být pouze nouzový záskok za zraněné kolegy.
