„Ze zdravotních problémů jsem se dával dohromady do teď.“
Nemoc ho složila na přelomu roku, kdy mu po únavě vyskočila vysoká teplota. „Ta se mne držela asi týden. Po tu dobu jsem byl hospitalizovaný na infekčním oddělení nemocnice v Manise a nikdo nevěděl, co mi přesně je,“ popisoval Šimonek pro internetové stránky jihlavského klubu.
PřestupyJak se mění soupisky jednotlivých mužstev |
„Infekce se mi dostala do svalů a šlach, cítil jsem se strašně unavený a zesláblý. Marodil jsem skoro dva měsíce. Nejdříve jsem se léčil v Turecku a poté střídavě doma na Slovensku a v Praze,“ pokračoval.
V tu chvíli myslel i na konec kariéry. „Připravoval jsem si plán B, co budu dělat, kdybych se do hry už nevrátil,“ prozrazuje. „Ale chvála bohu to skončilo jinak. A věřím, že se do toho co nejdřív dostanu.“
Před několika týdny se znovu připojil k jihlavskému klubu a ve čtvrtek s FC Vysočina odstartoval přípravu na nový ročník. „Jak na tom budu je těžké odhadovat. Když má člověk zraněnou nohu, je organismus v pořádku. Jenže já jsem dva týdny ani nedokázal chodit,“ líčí. „Takže uvidíme. Sám jsem zvědavý, jak to půjde.“
Prvořadý úkol je dostat se zpět do kondice. „To je můj hlavní cíl. Abych se co nejdříve stabilizoval,“ souhlasí Šimonek.
Teprve pak se 192 cm urostlý forvard může prát o místo v sestavě. Třeba i s Harisem Harbou, bosenským snajprem, který v minulém ročníku nastřádal 13 branek. „Konkurenci vítám, protože jinak by se nikdo z nás nemohl posunout,“ věří Šimonek. „Navíc právě konkurence je ukazatelem toho, že je Jihlava kvalitní klub. Když by tu nebyla, je něco špatně.“
Na angažmá v Manisasporu nebude vzpomínat ve špatném. „Podmínky byly super. V Manise se roky hrála liga, zázemí je tam vybudované, včetně tréninkového centra. Navíc druhá turecká liga je kvalitní soutěž,“ myslí si.
„Nastoupil jsem do šestnácti zápasu a většinou odehrál velkou porci minut. Mrzí mne, že jsem vstřelil jen dvě branky. Hlavně je ale velká škoda, že mé angažmá muselo předčasně skončit,“ doplnil Šimonek.