Pak už je tu závěrečný hvizd, který říká, že slávisté k odvetě do Istanbulu poletí se slibnou jednobrankovou výhrou. Neporazitelný Besiktas, který nebyl pokořen v předchozích osmadvaceti soutěžních zápasech, zdolala až Slavia.
Turečtí fotbalisté rychle mizí z hrací plochy do kabin, nekoukají napravo nalevo, jsou viditelně rozladěni. S takovým výsledkem nepočítali. Jen dva tři z nich si podají ruku s rozhodčím a kvapem scénu opouštějí také.
Hrací plocha patří v dalších chvílích slávistům, kteří se klaní tribunám, a poté dávají tradiční děkovačku oblouku za jednou z branek, kam pravidelně chodí jejich skalní fanoušci.
To už se Štěpán Vachoušek společně s Tomášem Doškem, dva před pár minutami vystřídaní útočníci, dělí o zápasové dojmy s novináři.
"Bylo to jednoznačně nejlepší mužstvo, na které jsme zatím v tomhle pohárovém ročníku narazili," složil Vachoušek kompliment soupeři. "Jsou to výborní technici, umí si míče skvěle narážet, v odvetě to budeme mít moc a moc těžké. Ale po dnešním zápase víme, že se v Istanbulu nemáme čeho bát."
Po otázce, zda je spokojen s výsledkem, Vachoušek přece jen na okamžik zaváhal. Nejspíš v duchu kalkuloval. "Kdybychom dali druhý gól, byla by spokojenost maximální," řekl po krátké odmlce. "Ale jedna nula bereme taky, hlavně, že jsme žádný gól nedostali."
Mezitím, co jedenáct slávistů ještě kynulo divákům, přibližoval v jednom z hloučků Tomáš Došek, jak se to vlastně seběhlo s jedinou brankou zápasu.
"Ta přihrávka z hloubi pole mě zahnala dost do strany, blesklo mi hlavou, že z takovéhoi úhlu a z dálky střílet nemůžu," líčil střelec. "Naštěstí jejich brankář mi to hodně usnadnil. Zbrkle proti mně vyběhl. Nejlepším řešením v té chvíli bylo přehodit ho. A jak jsem do míče kopnul, věděl jsem, že se zastaví až v síti."
Dohady, kdo vlastně tak chytře Tomáše Doška uvolnil, o několik minut později rázně ukončil kapitán mužstva Richard Dostálek. "Že se vůbec ptáte, no kdo asi?" - na oko se nadmul pýchou, jak to s tou přihrávkou geniálně vymyslel.
To už se vítězové zpovídali v útrobách strahovské tribuny, na atletické tartanové dráze, kterou křižují při odchodu do kabin.
"Byla to strašná dřina," ulevoval si jeden z nejlepších hráčů zápasu Rudolf Skácel. "Dělali jsme co jsme mohli už v první půli, jenže oni měli chytře zhuštěnou obranu a do té jsme se moc těžko dostávali. Ale ve druhé půli už jsme je párkrát doběhli. Škoda jen, že jsme nepřidali ještě jeden kousek."
Zkušený Radek Bejbl k výsledku poznamenal: "Jedna nula se na první pohled moc nezdá, ale v pohárech je to zlatý výsledek. Tím spíš, když ho uděláte s tak silným soupeřem. A tak před odvetou říkám, že je to dobré."
Žádný strach z tureckého fotbalového pekla, které je čeká ve čtvrtek večer 27. února, slávisté nemají.
"Je nám jasné, že tam bude vyprodáno, a že to bude šílený rachot," říká Skácel. "Ale my už jsme si takovéhle kotle vyzkoušeli v Bělehradě a naposled v Soluni. Takže se ničeho nelekáme."
 Slávistický útočník Pavel Kuka vypichuje míč Yasin Sulunovi z Besiktase Istanbul |
 Slávistický záložník Karel Piták se snaží přejít přes Dogantez Tolgu z tureckého mužstva Besiktas Istanbul v úvodním utkání osmifinále Poháru UEFA. |
 Po vítězství nad Besiktasem Istanbul slávisté přišli před své fanoušky tradičně se s nimi zdraví |
 Na třináct tisíc fanoušků přišlo do strahovského hlediště, někteří z nich pomalovaní v červenobílých barvách |
 Slávista Rudolf Skácel bojuje o míč s Kaanem Dobrou z tureckého Besiktasu Istanbul v utkání Poháru UEFA. |
 Tayfur Havutcu z Besiktesu fauluje Rudolfa Skácela (vlevo). |
