Ve tváři měl při tom soustředěný výraz malíře před posledním tahem štětcem a na mysli nálepku paliče šancí, kterou chce ze sebe strhnout.
"Už jsem si ověřil, že ani prázdná branka není úplně jistá pozice. Soustředil jsem se hlavně na to, abych trefil balon. Nikdo kolem mě nestál, takže to bylo jednoduché," mohl se tentokrát radovat.
Svou sedmou ligovou brankou, třetí v sezoně, pomohl porazit Teplice 3:0. Potvrdil tak vydařené vystoupení z předchozího zápasu ve čtvrtfinále českého poháru proti Jablonci. I do něj naskakoval za Schulmeistera jako střídající hráč, i v něm hrál v den svých 21. narozenin výborně.
"Je malý a velmi rychlý, takže se obtížně brání. Nemůžu mít všechny fotbalové dovednosti. Se mnou by on zase těžko vyhrával hlavičkové souboje. Ale je pravdou, že mu to sedlo," vysvětloval jablonecký stoper Pavel Drsek, proč si z něj Navrátil udělal dárek k narozeninám.
"Je dobře, že se Honza chytil. Vrací se do formy," těší trenéra Sigmy Zdeňka Psotku.
Spoluhráči i fanoušci Navrátilovi přezdívají Messi. Byť to může znít jakkoliv hloupě, křídelní útočník Olomouce nejlepšího fotbalistu planety připomíná nejen drobnou postavou, ale i schopnostmi. Alespoň v českém měřítku stoprocentně. Když loni 17. dubna, tedy ve stejný den, kdy povedeně přelstil teplického Grigara, nastoupil v Gambrinus lize poprvé od začátku, odneslo to Brno.
Navrátil dvakrát pláchl pomalejším obráncům a dvakrát skóroval. V plné kráse 170 centimetrů (má o centimetr víc než Lionel Messi) vysoký rodák z Troubek ukázal, jak obratně s balonem u nohy umí proběhnout slalom mezi hráči.
Stejně tak už ovšem stihl zahodit spoustu vyložených příležitostí a začíná ho doprovázet pověst zbrklého kouzelníka, co si v závěru pokazí trik. "Těžko se té škatulky zbavíte. Když jsem dal své první dva ligové góly, byl jsem v takovém laufu, že mi tam spadlo, do čeho jsem kopl. Snad mě gól s Teplicemi uklidní a budu dávat další branky," přeje si však, aby je střílel ze základní sestavy. "Každý hráč chce hrát od začátku, ale vzal jsem to tak, že musím trenérovi ukázat, že do sestavy patřím."
O tom naposledy přesvědčil náramně, teď musí pohodu potvrzovat. Sebevědomí je pro jeho hru zásadní. Střeleckou smůlu řešil například i výměnou kopaček, alespoň tím vysvětloval křiklavě oranžové adidasy. "Vynikat barvou kopaček nechci, ale doufal jsem, že mi nové kopačky přinesou štěstí. Sice je to kravina, ale snad bude oranžová dobrá," usmívá se.
Trnavské intermezzo
Psotka přednosti Navrátila zná ještě z dorostenecké kategorie, kde ho trénoval. Proto nebral menší postavu hbitého štírka jako handicap a naopak mu věřil. "Od spousty trenérů slýchávám, že malí hráči nemají v lize co dělat. Pokud mají fotbal založený na způsobu basketbalu, tak asi opravdu ne," kroutí Psotka hlavou. "Honza má dobrý timing. Ve vzdušných soubojích se prosazuje," dodal.
Ostatně Navrátil necítí, že by mu centimetry na hřišti chyběly. "Já jsem to nikdy neměl kvůli výšce těžší, nic takového jsem nedostával najevo. Záleží na stylu, který chce trenér hrát. Když se hraje fotbal, není problém," říká.
A Navrátil hraje "fotbal" rád. S míčem umí vykutálené kousky, které olomoucké publikum oceňuje. "Každého fotbalovějšího hráče baví dělat kličky, hrát po zemi, žádné nakopávání. A to se líbí i divákům. Dívat se na kombinace Barcelony je přece krása," nenápadně opět připomíná svůj vzor.
Přesto nechybělo moc a v zimě Haná o svého "Messiho" přišla. Na herním soustředění v Turecku si dokonce zahrál jeden zápas za Trnavu. "Asi kdyby zůstal Míša Hubník, odešel bych hostovat. Nejspíše ne do Trnavy, ale někam jinam. Měl jsem něco v jednání," prozrazuje. "Trenér chtěl, abych víc hrával. Po odchodu Michala mi ale řekl, že bych měl častěji hrávat tady, tak jsem zůstal."
A zdá se, že Sigma svůj klenot už jen tak nikomu nepůjčí. "Co bylo v zimě je minulost a o ní nepřemýšlím," uzavřel Psotka.
