Není to tak dávno, co byla čtveřice záložníků – Rosický, Fabregas, Hleb, Flamini – součástí mužstva, o kterém se společně s Barcelonou mluvilo jako o nejlepším týmu Evropy. Psal se rok 2007 a zdálo se, že Arsenal si kráčí po třech letech pro titul.
Jenže ouha. V lednu 2008 utrpěl český reprezentant téměř osudové zranění, titul nakonec ukořistil Manchester a Hleb s Flaminim odešli za lepším. Ze čtyř mušketýrů tak zbyl jen Fabregas.
Když se proto Rosický po osmnáctiměsíční pauze vrátil na trávníky a každým dnem odehraje v soutěžních zápasech více a více minut, Španěla to nesmírně těší.
"Tomáš Rosický je nepochybně jeden z mých nejlepších přátel a byl zraněný skoro dva roky," říká Fabregas.
Dvaadvacetiletý záložník přiznává, že mu byl Rosický příkladem, i když měl dlouhý herní výpadek. "Je úžasné mít ho zpátky, jsem za něj opravdu šťastný. Hodně jsem se toho od něj také naučil: jak být silný a neustále věřit. Věřil si, že by mohl hrát fotbal, a je skvělé vidět ho hrát."
"Byl jsem s ním každý den, chodil jsem k němu domů. Myslím si, že takhle by to mělo mezi spoluhráči být. Bylo milé, že za mnou chodili, když jsem byl zraněný, teď je milé, když chodím já za nimi," utužuje partu hráčů londýnského velkoklubu.
Jak je známo, devětadvacetiletý Rosický patří v Arsenalu mezi nejstarší hráče. Přezdívka "malý Mozart" už k němu tak docela nesedí. Může klidně sloužit jako fotbalový vzor i o sedm let mladšímu Fabregasovi. Kapitánu Fabregasovi.
"Myslím, že si vede velmi dobře, dává vám tolik možností. Okamžitě poznáte, co zamýšlí. Ten cit, ta kvalita, s jakou hraje," rozplývá se.
Se zcela uzdraveným Rosickým by dvojice hvězdných záložníků opět mohla motat hlavy obráncům po celé Evropě. Jak vidno, alespoň Fabregas si toho od comebacku zkušeného českého záložníka slibuje hodně.
"Je skvělé mít ho v týmu. Je jako nově zakoupená posila," raduje se. Snad ne předčasně.
