Čeští fotbalisté ještě po utkání nevyšli z kabiny, zatímco rozesmátý střelec rozhodujícího gólu Slováků už dával rozhovory. Výraznou náušnici v uchu, ve vlasech vyholený ornament a obličej plný štěstí.
Tak vypadal český fotbalový kat.
"Karhan poslal dlouhý nákop, česká obrana trochu zaspala, a já to udělal tak, jak to zkouším i v klubu," popisoval trefu fotbalista druholigového Kaiserslauternu v Německu.
Vedle něj stojící spoluhráč Ján Ďurica právě líčil, že ve v zápase nerozhodovalo, zda někdo hraje Premier League a někdo nižší soutěž. Pokud by chtěl pro své tvrzení živý důkaz, stačilo aby se otočil a ukázal metr od sebe.
Na místo, kde stál Jendrišek. Kde stál muž z německé druhé ligy, který nadvakrát překonal Petra Čecha, brankáře ze slovutné londýnské Chelsea.
"Ano, dnes nerozhodlo, kdo kde hraje," souhlasil s Ďuricou.
A co tedy rozhodlo?
Autor branky neváhal ani vteřinu s odpovědí: "Rozhodlo srdce, to je přece jasné."
To slovenské bylo podle něj větší. A zběsileji tlouklo touhou po vítězství.
"Když jsem třeba prohrál souboj, hned byl za mnou někdo další z týmu, aby mě zastoupil. Bylo na nás znát, jak mocnou máme vůli."
A na Češích to samé znát nebylo?
Až teď se Jendrišek zarazí, váhá: jak to říct a neurazit. "Na Češích také, ale míň," přijde nakonec na diplomatickou odpověď.
Diplomatický je i v okamžiku, kdy má mluvit o šancích postoupit na mistrovství světa: "Česko je velmi silný tým, i když bych byl šťastný, kdyby nás můj gól posunul blíž tomu, co chceme."
