Sedminásobný vítěz nejvyšší české soutěže se trenérské role zhostil dobře. Nástupce nachystal tak, že si během podzimní části tohoto ročníku Synot ligy drží stabilně vyrovnané výkony.
Jedenačtyřicetiletý veterán je se svými dvěma svěřenci – Janem Hanušem a Luďkem Vejmolou – velmi spokojen. Po čase tak s radostí může konstatovat: „S klukama se mi spolupracuje výborně, dělají mi radost.“
V čem vám dělají radost?
V tom, jak jsou pracovití. Navíc jak Honza Hanuš, tak i Luděk Vejmola podávají velmi dobré výkony – Honza v lize, Luďa je v širším kádru budoucí jedenadvacítky. Mám z toho fakt velkou radost.
Předčili vaše očekávání?
Víte, já to řeknu takhle. Nějakou zkušenost mám a na nich vidím, že píli mají. Teď jde jen o to usměrnit to správným směrem.
Jste schopen je přirovnat ke gólmanům, které jste poznal?
To si netroufnu. Ale oni vědí, že bez práce se člověk nikam nedostane. To mám odzkoušené na sobě.
Mají podle vás Hanuš s Vejmolou slibnou budoucnost?
Oba dva na sebe musí být nároční, což jsem si už všiml, že jsou. Nechtějí zůstat jen na úrovni, na které jsou teď. Chytám ligu, dobře, ale chci se dostat dál. A to oba v povaze mají, aby dokázali ještě něco víc.
A kam až se mohou dostat, to si dokážete tipnout?
Já nemám rád tipování, ale myslím, že Honza Hanuš by to mohl dotáhnout – a teď nechci, aby to vyznělo vůči Jihlavě nějak špatně – do lepšího týmu, třeba na špici české ligy, nebo i do zahraničí. Honza Vejmola by mohl jednou určitě chytat ligu.
Všech čtrnáct dosud odehraných duelů jste sledoval z lavičky. Jak byste konkrétněji zhodnotil výkony svěřence Hanuše?
I ve chvílích, kdy se nám jako mužstvu nedařilo, si svoji výkonnost udržoval na dobré úrovni. Z mého pohledu mu trochu nevyšel jeden zápas, a to na Dukle Praha, ale když to vezmu tak, že mu nevyšlo jedno utkání, je to vlastně výborné.
Tím, že se Hanušovi dařilo, přebral roli jedničky. To byl i váš úkol, abyste dobře připravil náhradu. I tak se zeptám, smířil jste se s tím, že už nechytáte?
Tak smířil... Já vím, kolik mi je. Podívám se do občanky a tam to je vidět. Samozřejmě jsem připravený pořád, ale už to nějak neřeším. Každopádně kdyby se, nedej bože, Honzovi něco stalo, tak jsem nachystaný.
Pořád platí, co jste řekl před sezonou, že po této sezoně jako profesionální brankář skončíte?
Myslím, že to platí.
Už nehodláte měnit rozhodnutí?
Zatím k tomu nemám důvod. Zatím je to tak, že tohle je moje poslední sezona ve vrcholovém fotbale.
Jaké tedy máte plány, budete dále trénovat gólmany?
Chtěl bych zůstat u fotbalu. Nicméně vize může být nějaká a realita jiná. Ale ten fotbal je priorita, vždyť celý život nic jiného nedělám než fotbal na této úrovni.
Smlouvu máte do konce sezony. O tom, jestli zůstanete v Jihlavě, se tedy rozhodne až v červnu?
Mohlo by být rozhodnuto i dřív, jestli budu dál v Jihlavě na nějakém místě, nebo ne. Ale na to je ještě čas celé jaro.
Jste stále spokojený v Jihlavě?
Líbí se mi tady. Zvykl jsem si docela i na město, takže je to v pohodě.
Přejděme k výsledkům celého mužstva. Jak vám bylo na začátku sezony, když jste pětkrát za sebou prohráli?
Nevycházelo nám to, což se stává. Sami jsme z toho byli zklamaní. Chtěli jsme, ale nešlo to. Možná jsme na začátku něco podcenili a pak s přibývajícími zápasy, které se nám nedařily, jsme propadali depresi víc a víc. Pak muselo přijít něco, co nás nakopne. Nám pomohlo to, že po devátém kole vedení vyměnilo trenéra.
S trenérem Radou jste měli nějaké problémy?
Ne, vůbec. Prostě se nám nedařilo. A většinou to chodí tak, že vedení odvolá trenéra. Protože vyměnit třeba patnáct hráčů je složitější než vyměnit jednoho kouče.
Podobný scénář se už opakoval. Trenér František Komňacký odešel kvůli tomu, že se týmu po čase přestalo dařit, stejně tak jeho následovník Petr Rada. Není to k zamyšlení?
Nemyslím si. Zvláště u těchto klubů, které hrají o záchranu. Půl roku bojují a pak se z toho třeba dostanou a skončí desátí. Myslím si, že to není nic zvláštního, že to je jak na houpačce. Já jsem v minulosti zažil, že se trenéři měnili co rok nebo třeba i za půl roku. Pro mě to velké překvapení není.
Teď vás trénuje kouč Roman Kučera, jemuž se taky na úvod angažmá v A-týmu daří. Chcete, aby pokračoval?
Já ze své pozice neřeknu, jestli bych chtěl, nebo ne. To není moje starost, je to záležitost vedení klubu. Ale mně se s ním spolupracuje dobře, takže by mi určitě nevadilo, kdyby zůstal.
Jistě sledujete výsledky fotbalové reprezentace. Nakolik jste byl překvapen z úspěšného vstupu do kvalifikace o Euro 2016?
Nechci říct, že mě to nepřekvapilo. Překvapilo mě, že kluci porazili Holandsko a Turky u nich, to bylo trochu překvapení. Ale zas oni už spolu nějakou dobu tráví čas a teď to začíná přinášet ovoce. Navíc se i změnil trenér a za trenérem Vrbou prostě jdou. Takže to není úplná náhoda, že hrajou, jak hrajou.
Byl předtím trenér Bílek zásadním problémem?
Jak to říct... Oni pod Míšou Bílkem udělali úspěch, že postoupili na mistrovství Evropy, ale i tak na ně lidi koukali přes prsty a pořád byli kritizovaní. Teď přišel trenér Vrba, který je oblíbený, má svoje kvality, veřejné mínění se uklidnilo, tím pádem na kluky není takový tlak. Proto se mohli daleko víc soustředit na práci. Míša Bílek byl pod permanentním tlakem a napadáním. Tohle by neudělalo dobře ani v ligovém mužstvu, natož pak v národním týmu.
Jak moc je pravděpodobné, že Česko pod trenérem Vrbou postoupí do Francie?
Kluci nejsou hloupí a vědí, že ještě musí získat nějaké body. Ale mají to nadmíru dobře rozehrané a myslím si, že se jim to povede.
