Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Máme i rezervy, ale pracujeme slušně, soudí olomoucký Štěrba

Jan Štěrba z Olomouce (v bílém) bojuje o míč s jihlavským Pavlem Dvořákem. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

22 2016
Ve dvaadvaceti letech skočil po příležitosti. Když se zranil zkušený stoper Aleš Škerle a vykartoval Srb Uroš Radakovič, trenér olomouckých fotbalistů Václav Jílek ukázal na odchovance Jana Štěrbu. A od té doby obrana druholigové Sigmy šlape.

Chytil jste šanci. Jste spokojený?
Snažím se. Byla nějaká vize od začátku, nějak jsem se s ní smířil. Samozřejmě jsem byl naštvaný, ale makal jsem. Hrál jsem i za béčko, byl jsem vytížený a věřil, že šance přijde. Nakonec přišla, odvádím maximum a chci ukázat trenérovi, že tam patřím. Věřím, že budu dál předvádět takové výkony, i lepší - jsou tam rezervy, co musím zlepšovat - a v sestavě zůstanu.

Až na levého beka Vepřeka se vyměnila celá obranná čtyřka. Z posledních tří zápasů jste dostali jen jeden gól. Sedlo si to?
Je vidět, že jsme kompaktní. Jsou tam i rezervy - co si pamatuju v lize, třeba při navazování hráčů při centrech, když sebou útočník sekl. Ale s Martinem Šindelářem i jako celá obrana pracujeme, tyhle věci si hlídáme. Dostali jsme jeden gól a myslím, že pracujeme slušně. Doufám, že to bude i dál šlapat.

Vyřazení z českého poháru Táborskem to nenaruší? Hráli jste v jiném složení, stoper Radakovič dostal opět červenou kartu.
Semkli jsme se víc než v plném počtu, což mě mrzí. První poločas jsme si jen přišli zahrát přípravné utkání. Sice jsme byli na balonu, ale měli jsme zbytečné ztráty, oni hráli koncentrovaně a chodili do brejků, které vyřešili - 0:2. Nemohli jsme se divit. Pak jsme si řekli, že nemáme co ztratit, tak jsme do toho šli ve druhém poločase jinak. Bohužel byla červená karta, stane se. Závěr už byl hektičtější, šance jsem měl i já, měl jsem je proměnit. Táborsko ale mohlo vyřešit iks situací taky, mohlo to být 1:4 a nemůžeme se o ničem bavit.

Dostal jste se do tří šancí. Nebudete se teď častěji vysouvat?
To si nemyslím, ale vždy se snažím najít míč. V závěru mě trenér vyslal nahoru. Měl jsem tři věci, které jsem mohl vyřešit líp. Možná kdybych hlavičkoval víc doleva, byl by to třeba gól. Je to škoda. Gólman mi to chytl se štěstím.

Proč jste začali bojovat až po chycené penaltě?
Nevím, co k tomu říct. Trošku znervózněli, cítili jsme, že už nebyli tak silní na míči, už si nevěřili, tak jsme do toho šli. Bohužel to mělo být celý zápas, dojeli jsme na to.

Hráli jste bez pohybu, bez emocí. Na hřišti bylo ticho.
Bylo to mdlé. Pár hráčů se snažilo to vyhecovat, ale až šlo úplně do tuhého, začali všichni makat. Věřím, že se to nebude opakovat a teď ve Varnsdorfu to napravíme.

Bojovná hra v oslabení vás může nakopnout?
Věřím, že se teď semkneme, budeme bojovat i bodovat a v soutěži nebudeme ztrácet. Dotahujeme se navrch, i když máme o zápas míň. Musíme jít za postupem.

Pohodu v týmu vyřazení z poháru nenabourá?
Něco si řekneme, nemůže to minout jen tak: No dobrá, Táborsko je za námi. Máme je znovu v odloženém kole. Chyby si musíme vyříkat. Po zápase zase sedíme v šatně, hlavy dole. Stalo se, vím, že diváci očekávali jiný výkon, že se postoupí. Do dalších zápasů půjdeme na vítězství.

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze