"V dětství jsem celou zimu trávil na Ještědu nebo v Bedřichově, kde můj táta dokonce dělal na horské službě. Běžky a sjezdovky, to bylo moje - a dodneška je. V Liberci jsem byl do první třídy, teprve v Praze jsem pak začal s fotbalem," říká bývalý reprezentant Rajnoch. Na jaře U Nisy zastoupí na postu stopera Renata Keliče, jenž odešel do Itálie.
Jak se těšíte na hru vedle kapitána týmu Kováče?
Nikdo mi neslíbil, že budu hrát, to zaprvé. Zadruhé všechno si musí člověk vybojovat. Odešel Kelič, já jsem tady místo něj. Varianta, že si zahrajeme s Kovym vedle sebe tady samozřejmě je. Známe se, jsme dost zkušení, já to jen vítám.
Podepsal jste smlouvu na půl roku, to není zrovna na dlouho...
Je tam ještě opce. Jsme domluveni se sportovním ředitelem Honzou Nezmarem, že si v létě sedneme a vyhodnotíme si, co dál. Je jedno, jestli mám smlouvu na měsíc, na půl roku nebo na rok. Jde o to, aby Liberec byl spokojený se mnou a já s ním.
Ale přece jenom, nechtěl jste delší smlouvu a tím pádem i větší jistotu?
Tady teď nejde o nějakou jistotu. Byl jsem v Turecku dlouho, zvykl si tam, ale už jsem toho měl nad hlavu, zvlášť po tom ne moc vydařeném podzimu. Přestože jsme v Demirsporu měli tým na postup do první ligy, nesedlo si to a hodně jsme remizovali. Řekl jsem si, že už to stačilo.
Existovala pro vás jiná česká varianta než Liberec?
Ani ne. Důležité bylo, že Honza Nezmar se nebál ozvat, jestli je nějaká možnost, že bych se v Turecku vyvázal ze smlouvy. A vyšlo to. Nad ničím jiným jsem pak už nepřemýšlel.
Jak proběhl rozchod s Turky?
Celkem hladce. Neměl jsem to moc těžké, protože po Novém roce přišel nový prezident klubu, chtěl reorganizovat kádr a já pro ně byl dost drahý hráč. Oni my finančně vyšli vstříc, já zase jim, takže jsme se domluvili. A dohodnout se s Libercem už pak bylo jednoduché.
Dlouho jste hrál v zahraničí. Máte aktuální informace o české lize?
Naši ligu jsem i v Turecku sledoval, byla to jedna z mých oblíbených činností ve volném čase. Takže přehled mám a vím, že česká liga šla nahoru. Jen si přeju, aby na ni začalo chodit ještě víc lidi, protože v tomto ohledu to bylo v Turecku fantastické. Samozřejmě to nejde úplně srovnávat, Turků je sto milionů a Čechů deset...
Co vám daly čtyři roky v Turecku?
To by bylo na dlouhé povídání. Byla to fotbalová i životní zkušenost. Člověk tam byl najednou odkázaný sám na sebe. Poznal jsem plné stadiony, hrál proti parádním protivníkům jako Galatasaray, Fenerbahce nebo Besiktas. Turci jsou fotbaloví fanatici. Že se někdy stane nějaký průšvih, to k tomu patří, jsou horkokrevní. Byly to krásné čtyři roky, na které nikdy nezapomenu.
V čem pro vás bude největší rozdíl na hřišti?
Sám se nechám překvapit. Turecká liga má vysokou kvalitu, v Čechách je podceňovaná, ale jsou tam skvělí hráči, kteří tam nejdou jen za penězi. I u nás cizinci zvedají kvalitu. Hra se zrychlila, je tady výborná Plzeň, Sparta nebo Liberec. Těším se na to. Něco si asi vyslechnu od lidí na tribunách, ale jsem na to připraven.
Jak vidíte šance Liberce v Evropské lize, kde vás čekají bitvy s nizozemským Alkmaarem?
Alkmaar je výborný soupeř, ale Liberec už na podzim dokázal, že je schopen uhrát dobré výsledky i přes menší individuální kvalitu. Bojovností a týmovou hrou dokázal předčit i daleko silnější mančafty. Nebojím se toho dvojzápasu, hlavně abychom odcházeli se vztyčenou hlavou. V lize máme sice nějakou ztrátu, ale čtyři zbývající měsíce ligy musíme máknout, aby se poháry U Nisy hrály i příští rok.
