Senzačně to s ním dotáhl až do finále Saského poháru, kde jeho tým podlehl favoritovi FC Chemnitz až v prodloužení 2:3. "Je velká škoda, že jsme to nedotáhli aspoň do penalt. To by bylo krásné vyvrcholení," řekl Nezmar. "Navíc jsme v posledních třiceti vteřinách mohli třikrát dorazit míč do brány ze dvou metrů, o to prohra mrzí víc."
Bylo pro vás lákadlem dostat se do celostátního německého poháru?
Mně osobně by se to líbilo, určitě by to byl skvělý zážitek. Los nám mohl přiřknout velkého soupeře. Proto stálo za to dát do finále všechny síly. My jsme to udělali, ale bohužel to nevyšlo.
Berete i vystoupení za německý amatérský klub prestižně?
Důležité je, jaká atmosféra zápas provází. Ta byla při pohárovém finále velká, co by za to na mnoha českých ligových stadionech dali. To člověka vtáhne a emoce jsou velké, o to větší je teď moje zklamání.
Jak si působení v Sasku užíváte? Zvládáte to i bez tréninku?
To je trošku problém. Čekal jsem, že ta soutěž bude mít nižší úroveň. Ale to jsem se zmýlil. Trénuju sám po večerech a musím se hodně snažil, abych byl týmu platný. Spoluhráči tady kolikrát trénují dvoufázově, dokonce někdy víc než v Liberci.
Je to pro vás ventil od funkcionaření v Liberci?
Jednoznačně. Fotbal člověku chybí, vypadnout z něj nejde a tady v Německu se můžu psychicky odreagovat. Lidi se sice o Liberec zajímají, ale dopodrobna to se mnou nerozebírají, což je úleva.
