"Na mistrovství světa mám takové hořké vzpomínky," přiznává dnes rekordman v počtu reprezentačních gólů Jan Koller. "Sice se mi brzy podařilo vstřelit branku, ale pak jsem se zranil, a tím pro mě celý šampionát skončil."
Běžela 5. minuta úvodního utkání proti USA v Gelsenkirchenu, když si Jan Koller naskočil na centr Zdeňka Grygery a prudkou hlavičkou otevřel skóre. Poslední radost celého šampionátu pak přišla ve 36. minutě při oslavě gólu Tomáše Rosického na 2:0.
Pak už jen smutek. Ve 43. minutě dobíhal v pokutovém území míč a najednou spadl. Následovalo ošetřování a do druhého poločasu už nenastoupil. Vystřídal ho Vratislav Lokvenc. "Natrhl jsem si zadní stehenní sval. Okamžitě mi došlo, že je konec," vzpomíná fotbalista.
Skončil tak sen o úspěchu nejen Jana Kollera, ale také českého mužstva, bronzového celku z uplynulého evropského šampionátu. Bez něj v sestavě nedokázalo bodovat proti Ghaně, ani proti Itálii a domů jelo po základní skupině.
Účast na mistrovství světa je snem většiny fotbalistů. Jan Koller se zúčastnil třech evropských šampionátů. V roce 2004 získal s týmem v Portugalsku bronzovou medaili. "Ale mistrovství světa bývá pro většinu hráčů jen jednou za život. Jsem nakonec rád i za těch pětačtyřicet minut, co jsem odehrál," ujišťuje.
Ve 41 letech už fotbal Jana Kollera neživí. Ale sleduje ho dál. "Když se dívám na letošní mistrovství světa, překvapuje mě, kolik padá branek. Je se na co koukat," hodnotí současný šampionát v Brazílii.
A ačkoliv žije ve Francii, kopačky obouvá pořád poměrně často i na českých trávnících. V neděli se zúčastnil exhibice známých osobností, která do Roudného přilákala přes dvě tisícovky návštěvníků.
"Fotbal pořád ještě hraju dost. Poslední utkání sezony jsem hrál za Smetanovu Lhotu, odkud pocházím. Chodím na tenis i plážový fotbal. Jsem pořád v pohybu," vypočítal.
