"Jako hráče jsem otce obdivoval," přiznal Jan Baránek, který má zatím na kontě 11 utkání v nejvyšší soutěži. Odehrál i páteční duel v Praze proti Dukle. Tam Ostravští prohráli 0:1 brankou z penalty, když sudí Kocourek zákrok Baránka na Pospěcha posoudil jako faul.
Dá se říct, že už máte v obraně Baníku jisté místo?
Beru to tak, že jsem hrál sedm zápasů po sobě. Za to jsem rád, ale trénuji pořád stejně a snažím se v sestavě udržet.
O místo jste připravil zkušeného Benjamina Vomáčku.
Je to shoda okolností, že na tom postu byl Beny, že se mu nepovedly tři zápasy. Trenér zkusil mě a já jsem tu šanci chytil, takže mě tam trenér drží.
Jak Vomáčka vzal, že hrajete místo něho?
Beny je úplně v pohodě. Žádný problém to není, děláme si normálně srandu.
Jste se svými výkony spokojený?
Ještě nejsou optimální, chyby tam jsou. Všude. Ale asi až na dva zápasy to nebylo špatné.
Čekal jste, že se tak rychle dostanete do základu?
Už jsem byl v áčku rok, na tu šanci jsem čekal. No a teď přišla. Neuvažoval jsem ale o tom, kdy bych mohl začít stabilně hrát. Byl jsem nachystaný naskočit, až bude potřeba.
S Michalem Frydrychem tvoříte snad nejmladší stoperskou dvojici v lize. Nechybějí vám zkušenosti?
Když jsem přišel do áčka, tak tu byl Zdenko Kaprálik, Beny. Od nich jsem se hodně naučil. Ale je fakt, že jsme s Frýďou asi nejmladší v lize, to je takový paradox, ale nějaký velký problém v tom nevidím.
Stopeři hru dirigují, organizují. Jde vám to?
S tím nemáme problém. Hodně nám pomáhá gólman Jirka Pavlenka. Spíš to má za úkol Frýďa, ale také se snažím.
Brankář Jiří Pavlenka je další z mladíků v sestavě. Jaké to je, když trojice tak mladých fotbalistů musí řídit ostřílenější hráče kolem sebe?
V kabině jako kolektiv problém nemáme, takže když někdo někoho seřve nebo tak, neurazí se. V tom problém nevidím. Jsem rád, že hraji s mladými kluky, mám k nim blíž. Navíc během dvou tří let se můžeme natolik zlepšit, že budeme hrát výše než teď.
Takže spoluhráči vás i přes vaše mládí poslouchají?
To je v pohodě.
Můžete seřvat i Martina Lukeše?
Seřvat ne, když něco udělá špatně, tak mu to řeknu, ale že bych po něm nějak sprostě řval, to ne.
A už jste mu něco řekl?
Ano. A vzal to v pohodě.
Váš otec byl výborný záložník. Jak jste se dostal do obrany?
Ještě v dorostu jsem hrál v záloze. Ale v sedmnáctce se nám zranili dva stopeři, takže mě trenér posunul doprostřed obrany a už jsem tam zůstal.
S otcem zápasy probíráte?
Taťka viděl asi jen dva, s Brnem a Libercem, ty jsme probírali. Říkal, ať hraju a hraju a o nic se nestarám.
To viděl zrovna ty lepší výkony Baníku, že?
To ano. Naštěstí.
Je k vám kritický?
Když mě ještě v Baníku v mládežnických kategoriích trénoval, tak byl hodně kritický. Teď také chce, abych hrál více s balonem, abych se nebál. Pořád mám co zlepšovat.
Když vás trénoval, byl k vám kritičtější než k ostatním?
To bych neřekl. Když jsem něco zkazil tak mě seřval stejně jako někoho jiného. V tom bych rozdíl neviděl. Ale je zajímavé, že když letos na jaře odešel trénovat Opavu, tak se mi v uvozovkách podařilo dostat do základu Baníku.
Váš otec z Baníku odešel, ale strýc, někdejší gólman Vít Baránek, zůstal. Probíráte svoje výkony i s ním?
Se strejdou jezdím na tréninky, takže se vidíme skoro pořád. Poradí mi, jak spolupracovat s brankářem, co si dovolit, jak dobíhat střely, jak pomoci při centrech. Je toho hodně, v čem mi pomáhá.
