Jablonečtí, které čeká ve středu klíčové finále domácího poháru MOL Cupu s Mladou Boleslaví, přivítali ve 30. kole Příbram. Hostující klub vedený vlivným bossem Jaroslavem Starkou potřeboval k jistotě záchrany uhrát na Střelnici remízu.
A nudný zápas, v němž si někdy až laxně a bez zápalu hrající domácí nevypracovali ani jednu vyloženou příležitost, opravdu skončil 0:0...
„Začali jsme hrozně, přišlo mi, že jsme vůbec nechtěli hrát. Bez pohybu, prostě odevzdaný výkon,“ soukal ze sebe Martin Pospíšil, záložník Jablonce. „Příbram, která nás mohla ze svých šancí ještě i potrestat, to přijela zabetonovat a hrála většinou v deseti na svojí půlce. Myslím si ale, že s naším týmem bychom si měli vytvořit daleko víc šancí.“
Jablonečtí přitom odehráli předchozí zápasy velice dobře, ale proti Příbrami na své výkony ani zdaleka nenavázali. Projevovalo se to zejména při laciných ztrátách míčů v rozehrávce z vlastní poloviny a také třeba při centrech.
„Kopali jsme je jak mladší žáci třicet metrů do výšky a všechno posbíral gólman Hruška,“ potvrdil Pospíšil.
Před zápasem se vyrojila spousta zaručených spekulací, že Příbram si v Jablonci ten potřebný bod uhraje a dolů půjde Olomouc.
„Vnímali jsme to a o to víc jsme chtěli zápas zvládnout za každou cenu. Možná proto nám to nešlo, že jsme chtěli všem zavřít pusu a ukázat, že to byly jenom spekulace. Bohužel, takhle jsme těm spekulacím sami nahráli...,“ uznal Pospíšil, jenž měl velkou motivaci Příbram porazit, aby na dálku pomohl Olomouci, kde fotbalově vyrůstal a odkud do Jablonce přišel. „Klukům z Olomouce jsem sliboval, že to zvládneme. Oni vyhráli, my ne. Hrozně mě to mrzí a jsem pořádně naštvaný.“
Jablonecký kouč Frťala před středečním pohárovým finále přitom k žádnému masovému šetření hráčů nesáhl a z obvyklých opor nechal v úvodu na střídačce jen Hübschmana, Karavajeva, Doležala a sotva doléčeného Beneše. K tomu mu chyběli zranění Tecl, Kysela či Kubista.
„Protože jsem ligu hrál, úplně se umím vcítit do pocitů hráčů. Celý týden naše mentalita spekuluje, co, kdo, proč, kdy, jak. Ti hráči to určitě vnímají a nervozita byla z naší strany až moc veliká,“ řekl na adresu svých svěřenců Zdenko Frťala.
Na Střelnici dorazily dva tisíce fanoušků a řada z nich svým fotbalistům pořádně spílala. Ani těm věrným se jejich výkon nezdál zrovna bojovný... „Ty pokřiky jsme vnímali. V Jablonci dokážou být diváci hodně kritičtí a navíc čtou noviny. My jsme jim, jak už jsem řekl, docela nahráli a oni toho umí využít. Můžeme si za to ale sami, my jsme byli na hřišti,“ uvedl zklamaně Pospíšil.
Nejsvětlejší chvilka ponurého a hodně nepovedeného pokusu o fotbal z obou stran přišla až v samotném závěru. Michal Špit, jablonecká brankářská legenda a v současnosti v klubu trenér gólmanů, vystřídal Hrubého a svoji bohatou kariéru tak zakončil jubilejním 300. startem v nejvyšší soutěži.
Škoda jen, že rozloučení s takovou osobností a členem Klubu ligových brankářů za stovku vychytaných nul proběhlo v tak nevhodný okamžik, kdy se fanoušci za svůj tým stydí, viz jeden z řady názorů na diskuzním fóru jabloneckého webu: „Hrozná komedie! Neuvěřitelný! Styďte se! Jako věrnej fanda, kterej chodí na Jablonec od roku 93, se vyloženě stydím za to, co jste předvedli.“
Už na jaře byly návštěvy na Střelnici nízké, o kolik se asi sníží průměr od nové sezony?
