Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kapitán fotbalového Táborska: Chceme být pátí. Proč si dávat malé cíle?

ŠÉF KABINY. Třiatřicetiletý obránce Jakub Navrátil je kapitánem druholigových fotbalistů Táborska. | foto: Marek Podhora, MAFRA

8 2017
Od začátku jarní části sezony vodí na hřiště jako kapitán druholigové fotbalisty Táborska Jakub Návrátil. Místní odchovanec by se chtěl vrátit do horní poloviny tabulky.

Na podzim toho moc nenahrál. Pravidelně začal nastupovat až ve druhé polovině podzimní části, kdy se týmu přestalo dařit a fotbalisté Táborska potřebovali něco změnit. V zimní přípravě mu však trenér Roman Nádvorník dal důvěru. Vybral ho jako kapitána. A tak chce teď 33letý Jakub Navrátil, který sbíral bohaté prvoligové zkušenosti v Příbrami, Plzni, Mladé Boleslavi a odehrál i tři sezony v tureckém Sivassporu, vytáhnout Táborsko zpět do horních pater druholigové tabulky.

Začátek neměli špatný. V minulém týdnu sice doma v poháru prohráli s Libercem 1:3, ale o víkendu dokázali porazit v prvním jarním zápase Vítkovice 3:2 a jsou už jedenáctí.

Cestu k cíli jste začali dobře. První jarní kolo proti Vítkovicím jste zvládli. Byl první ligový zápas hodně důležitý?
Samozřejmě. Byl to důležitý krok. Přineslo to určitou pohodu do týmu. Na druhou stranu je to jeden zápas.

Vítkovice jsou poslední. Svádělo by to k jednoduchému utkání, ale skóre bylo těsné.
Jednoduché to zrovna nebylo. Po zápase jsme se dozvěděli, že prakticky celou zimní přípravu věnovali jenom nám a tomuto prvnímu zápasu. Chtěli vyhrát, sledovali naše přípravná utkání. Z toho pohledu to nebylo nic snadného. Vítkovičtí přijeli dobře připraveni. O to víc se naše výhra cení.

Vy jste byli jedním z mála týmů, který s nimi na podzim prohrál. Měli jste to v hlavě?
To víte, že ano. Chtěli jsme je porazit. Vrátit jim, že jsme u nich prohráli 0:1 a ještě po vlastní chybě.

Fotogalerie

Je to už půl roku zpátky. Jak se od té doby změnilo Táborsko? Proměna kádru v zimní pauze byla značná.
Hlavní proměna se stala na lavičce. Tam to asi začalo. Nový trenér Roman Nádvorník si přivedl hráče, kterým věří a které chtěl. Šest nebo sedm lidí odešlo, místo nich přišli noví. Na české poměry je to celkem velká proměna. Já ale zažil v Turecku i to, že přišlo a odešlo každý půlrok deset lidí. Tam se to měnilo hodně. Ale to byl trochu jiný fotbal.

Takže po zážitcích z turecké ligy nemáte problémy si rychle zvyknout na nové spoluhráče?
Já toho na podzim taky moc neodehrál, takže by se dalo říct, že až na gólmana máme úplně novou obranu. Problém s tím nemám. Nemůžu říct, že bych znal manželky a přítelkyně všech spoluhráčů, ale všechny podle jména znám. (směje se)

A proměnu ve hře Táborska registrujete?
Trenér má svoji filozofii, kterou se do nás každý trénink snaží nacpat vrchem i dolem, a neuhne z toho. Ví, co chce hrát, a ví, jak to chce hrát. Sami jsme se přesvědčili, že v přípravě nám to vycházelo, a proháněli jsme i ligové manšafty. Cesta je to správná, a když budeme plnit to, co trenér chce, tak to bude fungovat. O tom jsem přesvědčený.

Názory kouče Nádvorníka byly hlasitě slyšet z vaší šatny v poločase pohárového zápasu s Libercem...
Ale to korespondovalo s naší hrou. Nedělali jsme, co jsme měli dělat, byli jsme zakřiknutí. Že byl vítr v kabině, to všemu jen prospělo. Druhá půle už nebyla tak hrozná. Občas je potřeba zvednout hlas.

Proti Vítkovicím za stavu 2:1 byla poločasová přestávka podobná, nebo klidnější?
Bylo to trošku klidnější oproti zápasu s Libercem, ale ne úplně klidný. Žádné chválení to ale taky nebylo.

Když jste mluvil o druhé půli s Libercem. V něm jste si dokázali vytvořit šance, hráli jste aktivně, odvážně. To je styl, kterým by se Táborsko chtělo na jaře prezentovat i v lize?
Je to tak. Chtěli bychom jít rychle nahoru, hrát na soupeřově půlce. „Necrcat“ se s tím dlouho na své polovině, protože odsud gól nedáme. Dá se říct, že druhá polovina proti Liberci celkem odrážela naše představy o hře.

Trenér vám očividně věří, když si vás vybral jako kapitána. Nosíte pásku na ruce poprvé v kariéře?
Když počítám chlapský fotbal, tak určený od začátku jako kapitán jsem nebyl nikdy. Párkrát jsem měl pásku jen jako zástupce. Tak mám teď víc povinností. Musím chodit na tiskovky, musím si volat s novináři... (směje se) A jinak je to větší komunikace mezi hráči a trenérem.

Před startem jarní části soutěže jste říkal, že jako táborský rodák a kapitán máte větší zodpovědnost. Jak jste to myslel?
Sám vím z působení jinde, že je fajn mít kapitána z toho místa. Není mi jedno, jak se tým prezentuje. Kdybychom hráli špatně a předváděli nějaké průšvihy, já budu ten, co půjde někam na pivo nebo na limonádu a budu poslouchat lidi okolo, jak říkají: Co tam děláte, jak to hrajete... To se mi taky nechce.

A na podzim, když se mužstvu nedařilo, jste něco takového poslouchal?
Že by to přímo říkal někdo mně, to ne. Ale donese se vám to.

Před úvodem jara mluvil trenér Nádvorník o stabilizaci kádru jako cíli, se kterým vstupujete do hry. Jaké cíle si dává Jakub Navrátil?
Budu spokojený, když budeme stoupat tabulkou výš, a kdybychom se zastavili až na pátém místě, tak bych byl asi spokojený úplně. Nebude to jednoduché, ale proč si klást malé cíle?







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze