Během hodinové tiskovky mohla krátká poznámka o nové metodě vyhledávání hráčů zapadnout. Teď už bývalý slávistický trenér Dušan Uhrin loni na jaře zmínil, že klub začal analyzovat data hráčů z celého světa a vybírat z nich posily.
Jako první na základě tohoto systému přišel kamerunský obránce či defenzivní záložník Michael Ngadeu Ngadjui, čerstvý mistr Afriky.
Slavia využívá matematického analyzování hráčů už skoro rok, pokračuje v něm i po Uhrinově odchodu, ale informací o nové metodě je málo. Jak systém vlastně funguje?
„Sledujeme každý dotek hráče s míčem a následně tato data využijeme ve velkém množství matematických modelů. To nám ukáže hráčovy schopnosti,“ vysvětluje slávistický analytik Jakub Dobiáš pro iDNES.cz.
A doplňuje: „Můžeme sledovat, jaká byla hráčova výkonnost v různých herních systémech nebo v čem a jak se zlepšoval. Získáme tím hrubý odhad schopností hráče, na kterého se následně letí podívat skauti. Ti už pak vědí, na co se zaměřit, a použijí svůj nenahraditelný cit.“
Zatímco skauti sledují hráče jen pár zápasů, analytici „vidí“ celou kariéru, nebo alespoň několik let zpět. Co když pozorovatelé byli zrovna na utkáních, ve kterých se danému fotbalistovi nedařilo? Data ukážou, v čem je hráč dobrý nebo špatný dlouhodobě.
Žádný tým nesestavíš počítačem. Anebo ano?
Hrubou představu, jak slávistický systém funguje, nabízí hollywoodský velkofilm Moneyball s Bradem Pittem v hlavní roli. Ten angažováním podceňovaných hráčů pozvedne špatně financovaný baseballový klub Oakland Athletics.
„Žádný tým nesestavíš počítačem,“ slyší Pitt od klubových skautů.
Ale ze druhé strany mu expert radí: „Ve statistikách objevíme v hráčích to, co v nich nikdo jiný neuvidí. Hráči jsou přehlíženi z různých neobjektivních důvodů a různě vnímaných chyb - kvůli věku, vzhledu, osobnosti... Billy James a matematika se s tím vypořádali.“
PřestupyJak se mění kádry prvoligových týmů  |
Film je natočený podle skutečných události. Oakland v 90. letech skutečně využíval poznatky baseballového historika a statistika Billyho Jamese, který později sám pracoval pro Boston Red Sox.
„Moneyball je hodně upravený tak, aby byl pro diváky dramatický. Ve skutečnosti žádný rozpor mezi skautingem a analýzou dat nebyl. Ale ano, jinak ten příběh vystihuje to, co se snažíme dělat,“ popisuje Dobiáš.
Podrobné sledování 250 tisíc hráčů
Slavia z pochopitelných důvodů podrobnosti o analýze skrývá. Pozor na to, co řekne, si dává rovněž Dobiáš, jenž se v běžném životě věnuje obchodování na energetických burzách. Otázky si nechal zaslat e-mailem, aby si odpovědi promyslel - a stejně pak musel párkrát odepsat, že daný dotaz komentovat nemůže.
Tajné zůstává třeba to, kteří hráči na základě tohoto systému do Slavie přišli. Dobiáš má s klubem podepsaný slib mlčenlivosti. A Slavia zmínila jeho jméno jen při Ngadeuově příchodu.
„V databázi sledujeme každý dotek s míčem u 253 tisíc hráčů, je to opravdu hodně dat,“ popisuje Dobiáš. „Vlastně to ani není systém. Máme svou unikátní platformu, kde si všechny modely vytváříme. V týmu spolupracuju s matematiky z Anglie a Švédska a několika analytiky z Česka.“
Slávisté podzimu podle dat: 1. Barák 2. Deli 3. Ngadeu 4. Hušbauer 5. Škoda/Mešanovič
Když podnikatel Jiří Šimáně (nyní už Slavii nevlastní) a čínská společnost CEFC na podzim 2015 Slavii zachránili před krachem, napsal jim fotbalový nadšenec a slávistický fanoušek Dobiáš, jak může pomoci při hledání posil. A nápad se zalíbil.
Krátce nato vršovický klub přivedl Ngadeua. Kamerunský obránce či defenzivní záložník, který hrál v rumunské lize za klub Botosani. V té době byl v Česku neznámý, ale teď už ho lze označit za přestupovou trefu. První impuls ke sledování hráče daly právě Dobiášovy analýzy, než ho začali pozorovat skauti a k přestupu přemlouvat trenér Uhrin.
To, že lze měřit počet úspěšných přihrávek nebo úspěšnost střelby, asi nepřekvapí. Matematici však dokážou určit i veličiny jako třeba „vůdcovství“.
Dobiáš to vysvětluje na příkladu slávistického kapitána Jiřího Bílka: „Každý hráč má jiné schopnosti a tým se chová jinak s ním a bez něj. Jde tedy měřit, jak je obrana průchozí s Bílkem na hřišti a bez něj. Stejně tak lze měřit, jakou má tým stabilitu, distribuci přihrávek, tvorbu šancí a spoustu dalšího. ́Vůdcovství ́ se měří špatně, ale tímhle se tomu aspoň blížíme.“
A pokračuje: „Statistické modely dokážou odpovědět spoustu důležitých otázek. Například sledujeme, jak hráči brání prostor, ve kterém se pohybují a jak moc prochází útoky jejich defenzivním polem. A pak dáváme hodnocení, zda míč prošel, zda ho tým získal nebo zda se míč vrátil zpět do méně hodnotné pozice, třeba dozadu.“
Rozhodování mozkem místo srdcem
Příkladem, kde podobný model funguje už několik let, je Midtjylland. Skromný dánský klub vznikl spojením dvou menších rivalů teprve před 18 lety, ale už v roce 2015 slavil historický titul a následně postoupil do základní skupiny Evropské ligy. Právě i díky matematickým analýzám, na jejichž základě hledá posily.
„Nově se rozhodujeme mozkem místo srdcem,“ prohlásil Claus Steinlein, sportovní ředitel Midtjyllandu, když pro The Guardian před dvěma lety vysvětloval nový způsob vyhledávání hráčů. „Ale samozřejmě ne všechno je skvělé. Někdy nám vyjde, že dvě plus dvě je pět. Každopádně díky chlápkům od počítačů přemýšlíme jinak.“
Matematiky, analytiky a statistiky využívá jistojistě hodně fotbalových klubů. Většina však informace nepouští na veřejnost. A když už, tak jen drobky.
Arsenal spolupracuje s americkou společnosti StatDNA. Liverpool povýšil šéfa analytiků Michaela Edwardse na sportovního ředitele. Swansea angažovala Daniela Altmana, zakladatele analytické společnosti North Yard Analytics. Další kluby spoléhají na externí analytické společnosti, jako je například Opta.
„V Anglii se o to v nějaké formě snaží většina klubů, dokonce i některé druholigové. Ale je těžké hodnotit, jak silný hlas mají analytici v rozhodovacím procesu, protože kromě Arsenalu o tom nikdo nemluví v novinách. V Německu je velkým průkopníkem Lipsko, které pomocí dat skautuje a matematickým modelům dokonce přizpůsobilo herní strategii. V bundeslize tyto modely využívají i Bayern Mnichov, Hoffenheim a německá reprezentace,“ vypočítává Dobiáš.
V Česku je díky němu průkopníkem Slavia. V budoucnu by si ovšem Dobiášovy služby mohly zaplatit i další kluby nebo fotbaloví agenti.
„Od příštího přestupového období bychom chtěli vytvořit projekt, který bude poskytovat skauting a analýzu nejen klubům, ale i agentům po celé Evropě. Chtěli bychom klubům, které si nemohou dovolit vlastní analytické oddělení nebo velké skautingové týmy, poskytnout výhodu a schopnost konkurovat finančně silnějším klubům,“ dodává Dobiáš.
