Vavruška do Příbrami přišel na začátku roku 2007 ze Sparty, kde dělal šéftrenéra mládeže. Na Letné se však názorově střetl s tehdejším šéfem skautů Jiřím Plíškem, rozhodl se jít vlastní cestou a zamířil do Příbrami.
"Od začátku se mi David jako trenér moc líbil. O to víc mě mrzelo, když na nějaký čas odešel kvůli svému synovi do Bohemky. Myslím do té pravé Bohemky z vršovického Ďolíčku. Ale naštěstí se mi povedlo přemluvit ho k návratu do Příbrami," pokračuje Starka.
Čím především vás Vavruška zaujal?
Odborností a pracovitostí. Už když šéfoval naší mládeži, poznal jsem, že pro hráče dýchá. A že se jim věnuje celý den. Není to typ kouče, který přijde hodinu před zápasem nebo před tréninkem, odbude si to nejnutnější, hurá domů a půl hodiny po utkání už ho v areálu nenajdete. A taky mi na něm imponuje, že co má na srdci, má i na jazyku. Mnoha lidem taková vlastnost nevoní, ale já to mám rád.
To jsou tedy důvody, proč jste ho v létě jmenoval hlavním koučem?
Nebylo to jen moje rozhodnutí, radili jsme se společně s ředitelem Větrovským a s dlouholetým klubovým sekretářem Souchou. K Vavruškovi jsme se přikláněli všichni. Navíc jsem si řekli, že do Příbrami už nebudeme tahat někoho zvenčí, že prostě začneme s vlastními lidmi. A vidíte, jak to klape.
Tušil jste, že příbramský fotbalový podzim bude tak úspěšný?
Před ligou nás kdekdo pasoval na patnácté až šestnácté místo. Ale já chodil na naše přípravné zápasy a kluci se mi docela líbili. Dávali jsme hodně gólů, pravda, taky jsme jich hodně dostávali, ale na ten Vavruškův fotbal se dalo dívat, fanoušky to bavilo. Tak jsem si říkal, tohle je něco neokoukaného, to by mohlo mít úspěch. Ale že budeme šestí, to mě samozřejmě nenapadlo.
Jaroslav Starkapodnikatel z Příbrami a prezident tamního prvoligového fotbalového klubu |
Po zaslouženém vítězství nad favorizovanou Plzní zůstal trenér Vavruška při zemi. Mimo jiné řekl, že když na jaře pětkrát za sebou prohraje, dostane padáka a za týden o nějakém Vavruškovi nebude nikdo vědět. Nepřijde vám to sympatické?
Vždyť jsem říkal, že on je hrozně upřímný a pojmenovává věci pravými jmény. Nenaparuje se, nemachruje a pracuje.
Jak to s ním tedy dopadne, až pětkrát za sebou prohraje?
On ale pětkrát za sebou neprohraje, to vás můžu ujistit. A i kdyby, protože ve fotbale se vyloučit nedá nic, tak bych ho nechal na pokoji, protože jeho filozofie a naše společná cesta jsou správné. Když jsme v posledním podzimním kole vyhráli na Žižkově, znovu jsem si uvědomil ten obrovský rozdíl. My hráli hlavně dopředu a útočili i v šesti sedmi lidech, zatímco Žižkov bránil v devíti a na hrotu měl jednoho hráče. Tak jsem si říkal, kéž by ti to, Davide, vydrželo co nejdýl.
Co tedy od svého mužstva na jaře očekáváte?
Já chci vždycky vyhrávat a rád bych jednou vyhrál i ligu. Jenže jsem při smyslech, a tak dobře vím, že tohle moje životní přání je nesplnitelné. A tak mě k radosti postačí, když na jaře budeme předvádět stejný fotbal, jakým jsme fanoušky bavili na podzim. Ze čtrnácti zápasů hrajeme osmkrát doma, na třetí Plzeň ztrácíme tři body, za Boleslaví jsme o bod a Jablonec je lepší jen o skóre. Přitom s kvalitou hráčských kádrů těchhle mužstev se srovnávat nemůžeme. Prostě upletli jsme si na sebe bič.
Po vítězství nad Plzní jste se jistě dmul pýchou. Ale co ty porážky 0:3 doma se Spartou, 1:5 v Jablonci a 1:4 v Českých Budějovicích?
No, ze Sparty jsme se podělali úplně zbytečně, navíc na začátku jsme dostali gól z penalty za ruku. A když takhle rychle prohráváte se Spartou, moc s tím pak nenaděláte. V Jablonci to byl takový zápas blbec, zkazíme to tam vždycky. Ale v Budějovicích mě to fakt rozlítilo. Dokonce tak, že když jsme v poločase prohrávali tři nula, sedl jsem do auta a jel domů. Nemyslete si, já prohrávat umím. Ale když už prohraju, tak u toho musím být vidět. A my v těch Budějovicích moc vidět nebyli. A právě to mě rozzuřilo.
A kdy jste se uklidnil?
V Budějovicích jsme hráli v neděli a na úterý měl trenér připravené hodnocení. Já na tahle hodnocení taky chodím, ale po těch Budějovicích jsem tam radši nešel. Pořád ještě jsem byl hodně naštvaný a v kabině by to s někým špatně dopadlo. Až teprve další den jsem si k sobě jednoho hráče zavolal.
Kterého a proč?
Jmenovat není zapotřebí, mnohem důležitější je to, co jsem mu řekl. Když se proti mně posadil, tak povídám: "Hele, přeber si to, jak chceš, ale já bych si vážně nedovolil říct, žes to v těch Budějovicích prodal. Ale teď zbystři. V sobotu máme doma Bohemku, a když předvedeš něco podobného jako v neděli, tak tě pět minut po zápase vyrazím i s dveřma. A to bude to nejmírnější, co tě potká." Takže abych to zkrátil, té Bohemce jsme dali trojku a vyhráli jsme i další tři zbývající podzimní zápasy. Včetně toho s Plzní.
Jak jste byl spokojený s rozhodčími?
A víte, že to docela šlo. Řekl bych, že se hodně zlepšili už pod Macelou a pod slečnou Damkovou v tom trendu pokračujou. Samozřejmě, že občas se chyby objeví, ale když se díváte na evropské poháry a na mezistátní zápasy, tak si leckdy musíte říct, že ti naši sudí jsou zlatí.
Jak reagujete, když máte dojem, že se rozhodčí po vašem mužstvu jak se říká vozí?
Většinou to přejdu. Jenže ono tady nejde o žádné dojmy, protože tendenční rozhodování poznáte. A když jsem o tom přesvědčený, tak to už se ozvu. Já fakt nemám ve zvyku chodit do kabiny rozhodčích, ale teď na podzim jsem se tam jednou v poločase vydal. A rozhodčím říkám: "Proč mi ubližujete, vždyť jsem vám nic neudělal. Vůbec nic po vás nechci, taky vám neubližuju, tak mě nechte bejt. Vždyť někomu ublížit je tak snadný..." A ono to pomohlo, možná si leccos uvědomili, po přestávce už to byla rovina. Zkrátka, ono je občas dobré ukázat, že si nenecháte s prominutím srát na hlavu.
Opusťme příbramský region a zmiňme se všeobecně o českém fotbale. Začněme červnovou valnou hromadou, na níž v polovině funkčního období nečekaně rezignoval na předsednickou funkci Ivan Hašek. Jak na vás jeho odstoupení zapůsobilo?
Nějaký známý mi asi měsíc předtím říkal, že Hašek má už od konce června podepsanou smlouvu s al-Ahlí v Emirátech. Samozřejmě jsem tomu nevěřil a říkal jsem si, jak někdo vůbec může na takový blábol přijít. A když pak Ivan na konci té valné hromady rezignaci oznámil, byl jsem v šoku. Asi jako všichni. Věřil mu celý fotbalový národ, ale soudit ho nebudu. Je to jeho svědomí.
Současný předseda české fotbalové asociace Pelta o Haškovi řekl, že je mnohem lepším trenérem, než jakým byl předsedou. Co byste o něm řekl vy?
Podle mého se Hašek coby nejvyšší fotbalový šéf obklopil lidmi, kteří fotbal dělat nemůžou. Navázal kontakty s řadou špatných lidí. Ale jmenovat je nehodlám. Za Haškovy vlády zůstala rozhodnutí bez hlavy a paty. Například neřešení tří Bohemek a paskvil v korupčním případu Olomouce. Protože pokud disciplinárka dojde k závěru, že se klub korupce dopustil, nemůže být verdikt jiný než jeho přeřazení do třetí ligy.
Co jste říkal na nečekané odvolání komise rozhodčích a jmenování Dagmar Damkové do čela nové?
Tlak na předchozího šéfa rozhodčích Macelu byl nejspíš z nejrůznějších stran hodně vyhrocený, takže to dospělo až k jeho odvolání. Ale Macela se za svou práci stydět nemusí. Jak už jsem říkal, rozhodčí se pod jeho vedením hodně zlepšili. Damková má zase znamenitou pozici v Evropské fotbalové unii, má obrovskou autoritu a jistě snadno zamezí, či spíš už zamezila, povídačkám o nasazování sudích k zápasům. Práce komise za jejího šéfování začíná mít štábní kulturu.
Vy jste na zářijové a listopadové valné hromadě kandidoval na člena výkonného výboru asociace za ligu, pokud by se toto místo uvolnilo. Co vás k tomu vedlo?
Byl jsem přesvědčen, že fotbal neděláme úplně nejlíp. Za ligové kluby ve fotbalové exekutivě sedí mimo jiné Paclík a Poborský, kteří však s kluby moc nekomunikují a rozhodují podle svého. Když jsem byl za ligu ve výkonném výboru já, snažil jsem se s lidmi dole mluvit co nejvíc a teprve pak jsem na výboru různé návrhy a požadavky přednášel.
Domníváte se, že by nový předseda asociace Miroslav Pelta mohl do českého fotbalu vnést svěží vítr?
O tom jsem přesvědčený. Má ve fotbale obrovské zkušenosti, ať už z Jablonce, ze Sparty nebo z národního mužstva, jehož byl v době stříbrného Eura v Anglii manažerem. Navíc má od přírody čich na správná řešení, o všem s lidmi mluví, umí je pro své vize přesvědčit, není ovlivnitelný. Já věřím, že dá našemu fotbalu lepší řád.
Jaký máte názor na Peltův někdejší výrok o cinklém jaru, který ho podle mnohých pro funkci prvního muže českého fotbalu diskvalifikuje.
Ono mi hlavně přijde trapné, že se ty policejní odposlechy objevily v médiích. Ale budiž. Jenže ruku na srdce. Kdyby se zveřejnilo všechno, co občas do telefonu říkáme, čím se chvástáme, prostě všechny ty pitomosti, tak by většina z nás nevylezla na ulici. No a k Mírovi Peltovi můžu říct, že tahle jeho vychloubačná věta nebude mít na jeho práci absolutně žádný vliv. Souhlasím se slovy, která musí donekonečna opakovat. Že si totiž ten nešťastný výrok dávno odpracoval. A to cinklé jaro mu vždycky budou připomínat jenom ti, kteří mu budou chtít ublížit, závistivci a lidi, kterým se to zrovna bude hodit do krámu.
