Kde leží hranice vyčerpání?
Jak to, že se špičkově trénovaný hráč po hodině svalí v křeči?
"Zatížení fotbalisty je specifické. Většinou v aerobním, tedy běžném vytrvalostním tempu, pak prostoje, ale z nich vyrážejí do anaerobních zátěžových pásem, kdy sval pracuje na kyslíkový dluh," dodává Jiří Novotný, odborník na funkční testy.
Ale pořád to nejsou roboti. Občas selžou, vypoví jim tělo. Nejsou to ani lenivé primadony, jak se někdy zdá. Odborné testy řadí fotbalisty z pohledu fyzického výkonu někam doprostřed velké sportovní rodiny.
Fotbal má dlouhodobě propracovanou metodiku přípravy, kde se mísí prvky herní a taktické s atletickou přípravou. Fotbalista je výbušný sprinter, obratný gymnasta i nezdolný vytrvalec v jedné osobě. Záložník naběhá za zápas přes 10 kilometrů. Útočníci se vyrovnají předním sprinterům.
Německé fotbalové arény přinesly komfort divákům, jenže při zastřešení do nich proudí méně vzduchu. Často se hraje v dusném skleníku.
|
ENERGETICKÝ VÝDEJ
TRÉNOVANOST
|
Na což neberou ohled rozhodčí. "Nenechali nás ani napít," stěžovali si trenér Karel Brückner i Pavel Nedvěd. Na rozdíl třeba od olympijského turnaje v Sydney 2000, kde byly podél hřiště rozmístěny lahve s pitím. Nebo na mistrovství světa v horké Koreji a Japonsku 2002 měli dokonce kýble s vodou na osvěžení. A už v Americe 1994 házeli maséři hráčům plastové polštářky s vodou.
Proč zrovna křeče?
"Příčinou křečí je vedro, vlhkost a pak intenzita nasazení ve chvíli, kdy jde o všechno a síly docházejí," říká Petr Cikl, přední brněnský internista a dietolog.
Fotbalisté mohou ztratit během zápasu až 7 kilo váhy, jenže: zaprvé obecně málo pijí a zadruhé mají vysoké procento podkožního tuku, z něhož mohou hubnout. Cyklista, který mívá 1 až 2 procenta podkožního tuku, nemá kde brát. Přišel by o svalovou hmotu. Pavel Padrnos ztratí za Tour jen kilo dvě.
Fotbalisté pitný režim a správné stravovací návyky podceňují. "Znám jen pár kluků, co se o to starají. Většina si vezme něco, o čem někde slyší, a víc se nezajímají," říká reprezentant David Rozehnal. Při výkonu přesto obvykle vydrží, maximálně je postihne v závěru křeč, od níž jim spoluhráč nebo doktor protažením nohy uleví. A za pár dní nic necítí.
Kdyby však podobně zkolaboval cyklista při Tour de France, ohrozí to výsledek jeho celoroční dřiny. Cyklisté vypijí v etapě několik bidonů, až šest litrů vody a iontových nápojů. Vědí, že ideální je pít málo, ale v krátkých časových intervalech, po 20 minutách. A k tomu doplňovat energii gely a tyčinkami. Regenerace včetně infuzí je pro ně stejně důležitá jako trénink nebo perfektně seřízené kolo.
"Nejde jen o pitný režim, ale komplexní systém buněčné regenerace," říká Miroslav Palata, bývalý reprezentant v moderním pětiboji a duatlonu. Zabývá se doplňkovou výživou a v Česku prodává italskou značku Enervit, kterou užívají třeba v AC Milán.
"U nás v lize není s výjimkou Liberce zájem investovat peníze do této oblasti regenerace hráčů." Doplňky pro průměrného hráče vyjdou zhruba na 30 000 korun za rok, což je chabá suma v rozpočtu klubů. Přitom třeba lyžař Lukáš Bauer spotřebuje až za 50 000 korun a cyklista Jan Hruška za 70 000 Kč. Ve vlastní režii pochopitelně. Vědí, že se jim taková investice vrátí.
Hráč: Znám zdravý recept, je to jednoduché, hodně pijte
|
O l o m o u c - Stoper reprezentace David Rozehnal je mezi fotbalisty výjimkou. Využívá rad dietologa. I proto lépe zvládl těžké podmínky v Německu.Dietolog: Upravený systém stravy je konkurenční výhoda
B r n o - Brněnský lékař Petr Cikl je internista a zároveň dietolog, který se zabývá sportovní výživou. "Zájem o výživovou podporu mezi fotbalisty u nás se mírně zvyšuje," říká.
Špičkovým sportovcům už k výkonu dávno nestačí jen chleba se sádlem a voda se šťávou, že?
Ale také neexistují žádné zázračné preparáty. Jen všestranně kvalitní plán přípravy. I z nutričního hlediska, zacílený na daný sport, fázi přípravy, plán závodů nebo zápasů a dobrou imunitu. Mnoho lékařů považuje doplňkovou stravu za obchod a "špínu". Ale někdo má upravený systém stravy a někdo si na ni nedohlíží. To je konkurenční výhoda.
Jaké máte zkušenosti se sportovci a jejich péčí o vlastní tělo, jejich výrobní prostředek?
Cyklisté nebo běžci na lyžích se výživou a pitným režimem zabývají dlouhodobě a vědecky. Fotbalisté stále žijí v přesvědčení, že rozhoduje hlavně talent, herní schopnosti, taktika. Což jim potvrzuje i fakt, že Ronaldo, o němž se píše, jak je tlustý, dává rozhodující góly.
A není to pravda?
Jenže to si může dovolit zakončovatel s mimořádnými schopnostmi. Jeden v mužstvu. Ale základem hry většiny záložníků je fyzická kondice, atletická průprava. Nasazení a výkonnost – myslím tím rychlost a vytrvalost – se každým rokem zvyšují.
Může být příčinou častých křečí na šampionátu nedostatečná trénovanost či únava v závěru sezony?
K absolutním ztrátám tekutin či minerálů za jediný zápas nemůže dojít. Nejde ale jen o pití iontových nápojů, ale dodávání dalších minerálů, především magnezia.
Může fotbalista vydržet poločas, tedy 45 minut, bez pití?
Výdej tekutin ve vedrech je extrémní. Měli by mít možnost se napít. Ale ani sebevětší množství vypité vody hned nedoplní objem ztrát.
Jaký je zájem fotbalistů o dietologické rady v Česku?
Většina z nich má obrovské rezervy. Ale oproti stavu před deseti lety se to lepší. Někteří si to uvědomují a začínají se starat. Často vidíte, jak se mění jejich postavy, když odejdou do špičkových zahraničních klubů. Nedvěd, když se svlékne, vypadá jako vypracovaný triatlonista. Ani deko navíc.
