V A-týmu si spolu fotbalová sourozenecká dvojice poprvé zahrála minulou středu ve druhém poločase proti Neugersdorfu, v sobotu v utkání s Bohemians 1905 se uprostřed záložní řady o přestávce prostřídali.
„My už jsme spolu asi dvakrát nebo třikrát na začátku jara nastoupili v ostrém zápase za juniorku a teď poprvé v chlapech. Je to samozřejmě příjemné a zvláštní a jsem za bráchu rád, protože vidím, že taky tvrdě pracuje. Těší mě, že Matějovi dali trenéři šanci zkusit si s námi přípravu v áčku,“ vyprávěl 23letý Vojtěch Kubista.
V roli staršího prý nikterak nevyužívá nepsaného výsadního práva svého bráchu na hřišti nějak pořádně zpucovat, ale výměny názorů, sourozenec-nesourozenec, probíhají. „Oba nemáme problém, když se na tréninku něco děje, si věci vyříkat a vyjet na sebe. Není to ale tak, že když jsme teď vlastně konkurenti, že bychom si šlapali po nohách, aby jeden druhému ublížil, to fakt ne,“ popsal se smíchem Kubista starší. „Třeba se někdy dočkáme, že si v ligovém zápase zahrajeme za Jablonec vedle sebe,“ zasní se.
Vojtěch Kubista má za sebou smolné jaro. Po zimním návratu z nepovedeného hostování v Mladé Boleslavi trpělivě čekal na svou šanci v lize a když ve 23. kole konečně přišla, využil ji náramně. V domácím zápase proti Zlínu nastoupil v základní sestavě a při výhře 3:1 patřil k nejlepším jabloneckým mužům.
Důvěru proto dostal od kouče Frťaly hned v následujícím duelu na Slavii, ale po necelých dvaceti minutách uslyšel po jednom souboji podivný zvuk a diagnóza byla krutá - zlomenina dvou žeber a nucená pauza do konce sezony.
„Bylo to samozřejmě frustrující, ale tomu zranění se nedalo nijak předejít, nebylo to třeba nic svalového. Prostě přišla zlomenina a zahojila se až po osmi týdnech, i když mi doktor říkal, že mě to teď bude ještě tak měsíc a půl bolet. A fakt bolí,“ přiznal Kubista s tím, že v soubojích ale neuhýbá. „Už jsem do toho místa párkrát v tréninku dostal, dost jsem to cítil, ale potvrdilo se mi aspoň, že to už drží a není potřeba se bát.“
Kubista je jablonecký odchovanec a jako talentovaného mladíka si ho vytáhl do první ligy na jaře 2013 trenér Skuhravý, jenž ho dobře znal z mládežnických kategorií. V následující sezoně pak odehrál v nejvyšší soutěži 21 utkání, jenže před ročníkem 2014/15 začal jablonecký šéf Pelta nakupovat drahé posily. Za éry trenéra Šilhavého už proto vytáhlý univerzální fotbalista příležitost nedostal a toulal se po hostováních v Jihlavě, v Karviné a naposledy v Boleslavi.
Jablonecké megalomanství však postupně opadá a Vojtěch Kubista by se měl stát jedním z hlavních adeptů třeba na uvolněný post středního záložníka po Slováku Gregušovi, který odešel do Kodaně.
„Jsem samozřejmě rád, že jsem zpátky. Mojí prioritou je, abych se prosadil a byl Jablonci co nejvíc prospěšný, protože tenhle klub miluju a chci, aby tady měl fotbal kvalitu a byli jsme úspěšní. Je nás tady místních kluků jen pár, ke klubu máme vztah a i proto cítím důvěru od vedení,“ tvrdí jablonecký srdcař Kubista. „A místo po Gregušovi? Přišel třeba Péťa Jiras (Jiráček), takže je nás v kádru pořád dost použitelných hráčů na střed zálohy. Samozřejmě bych tam rád hrál, i když můžu nastupovat skoro kdekoliv, ale musí to být podložené výkony a tvrdou prací. Záleží, jak to bude vypadat v přípravě, jak to všechno může fungovat dohromady a pak to bude už jen na trenérovi.“
