Ve čtvrtek dal gól v pohárovém utkání s Mladou Boleslaví, ale možná významnější počin předvedl v 69. minutě nedělního druholigového utkání v Opavě.
Po přímém kopu Šmardy využil pohotovou hlavičku Semeráka a míč poslal do opavské branky.
Pro Hradec to byl druholigový gól po neplodných 538 minutách, což je bez dvou minut šest zápasů.
"Já a střelec. To ne a je stejně jedno, kdo gól dá," říká fotbalista Slavie, který v minulé sezoně hostoval v Xaverově.
Vám se to podařilo ve dvou zápasech po sobě.
Ale to je hodně o štěstí a o tom být ve správný čas na správném místě. Mně se to v posledních dvou zápasech podařilo.
Do Opavy jste jeli s tím, že by bylo dobré už gól dát a také jste potřebovali body. Jak jste to vnímali?
Hlavně jsme si říkali, že to tam už musí spadnout. Snažili jsme se hrát poctivě dozadu a čekali jsme na příležitost. Přišla po přímém kopu, pak jsme ještě vítězství potvrdili, což nám snad pomůže.
Společně s kolegou z obrany Poděbradským se nyní dělíte o druhé místo mezi hradeckými střelci. Nebude to pro trenéra opět signál, aby vás posílal spíše do útoku než do obrany?
Tak to nevím, i když zkušenosti s tím mám. V minulé sezoně, kterou jsem odehrál v Xaverově, mě tam trenér Klusáček párkrát nasadil, dokonce asi dvakrát od začátku utkání. Ale většinou šlo spíš o taktické důvody a spíš mě tam posílal v závěru zápasů. Třeba když bylo potřeba se vpředu pokusit vyhrát hlavičkové souboje a vytvořit si tím tlak
Takže útočníka z vás trenéři neudělají?
Není to právě můj šálek kávy. Vždyť já jsem klasický stoper, od žáků hraju jen vzadu.
Do Hradce jste se v létě vrátil po dvou a půl letech. Jak na ně vzpomínáte?
Šel jsem do Slavie, ale do áčka jsem se neprosadil. Proto mě Slavia pustila před minulou sezonou na hostování do druholigového Xaverova. Slavia si tam vytvořila jakousi farmu, trénoval tam pan Klusáček, kterého jsem znal ze Slavie. Navíc nás tam šlo ze Slavie víc a vytvořila se výborná parta a pravidelně jsem hrál druhou ligu. Byl to dobrý rok.
Už tehdy vám prý ale Hradec nabízel, abyste se vrátil. Proč jste se rozhodl jinak?
Chtěl jsem být v Praze na očích trenérů.
Pro Hradec jste se tak rozhodl až letos v létě. Co tentokrát rozhodlo?
Především Xaverov prakticky zanikl. Hradec se hned ozval a tentokrát jsem neváhal. Vedle fotbalu rozhodlo i to, že jsem z Českých Heřmanic a do Hradce to mám jen nějakých padesát kilometrů. Znal jsem také trenér Krejčíka, který mě vedl dva roky v dorostu. Šel jsem do známého prostředí.
Vaše angažmá v Hradci pro vás však nezačalo nejlépe a do sestavy jste se dostával až postupně. Proč?
Bohužel jsem si poranil kolenní vazy a asi na dva týdny jsem vypadl z přípravy. Nebylo příjemné přijít do nového klubu a hned se zranit.
Do soutěže jste vstoupili dobře, ale pak se vám přestalo dařit a místo boje o postup jste se najednou objevili v tabulce hodně dole.
Je to bohužel tak. Cíle byly dány k postupu, ale vůbec jsme nezvládli prostřední část podzimu. Teď se z toho musíme dostat.
Celou minulou sezonu vás vedl trenér Klusáček. Předpokládal jste, že se zase tak brzy potkáte?
Tak to vůbec ne. I když je pravda, že když jsme se doma po odstoupení trenéra Krejčíka bavili, kdo by mohl přijít, tak jsem si na pana Klusáčka vzpomněl. Neviděl jsem to ale tehdy jako reálné, vždyť právě nastoupil do Slovácka.
Stále jste hráčem Slavie, v Hradci hostujete do konce podzimu. Už víte, co bude dál?
Teď se tím nechci moc zatěžovat. Máme hrát ještě tři zápasy, pak to budu řešit. Uvidím, co Slavia. Variant může být víc.
