Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jsem pozitivní člověk, to mi pomohlo, prohlásil Ivanschitz

Plzeňský záložník Andreas Ivanschitz lituje spálené šance. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

2 2017
V zimě přicházel 33letý rakouský záložník Andreas Ivanschitz do plzeňské Viktorie jako velká posila, ale zatím toho neodehrál tolik, kolik by si představoval. Sice začal v základní sestavě, ale pak odnesl nepovedený týmový výkon ve Zlíně. Od té doby už jen paběrkoval, jednou ho dokonce ještě kouč Pivarník posadil na tribunu.

Prodělal i svalové zranění, ale nic nevzdal, poctivě trénoval a teď, zdá se, přišla jeho další šance.

V sobotním utkání 26. ligového kola už byl zase v základní sestavě a radoval se z výhry 2:0 nad pražskou Duklou.

Fotogalerie

„Bylo to pro mě těžké období, ale teď cítím další šanci,“ vykládal pak novinářům fotbalista, jenž si zahrál nejen v Rakousku, ale i v Německu, Španělsku, Řecku, do Plzně přicházel jako čerstvý mistr zámořské MLS. Až teď v Česku se jeho výtečná kariéra zadrhla.

Jaké to bylo nastoupit zase po delší době v základní sestavě?
Přibližně dva měsíce jsem nehrál, naposledy jsem nastoupil ve Zlíně, takže jsem šťastný, že jsem teď dostal další šanci a mohl si zahrát. A těší mě, že můj tým vyhrál.

Změnilo se pro vás něco po odchodu trenéra Pivarníka, za něhož jste do Plzně přišel? Nebo byla vaše herní pauza zaviněná jen zraněním?
Samozřejmě, že jsem nebyl úplně nadšený, když jsem vypadl ze sestavy. Pak navíc přišlo zranění, nebylo to lehké období, ale jsem profík. Na mém přístupu se nic nezměnilo, pořád jsem odváděl na tréninku maximum a právě to mi pomohlo. Teď cítím, že by i s novým trenérem mohla přijít nová šance. To je pozitivní, budu se to snažit využít.

Přesto jste si asi angažmá ve Viktorii představoval trošku jinak...
Samozřejmě, že jsem byl zklamaný. Už jsem to říkal... Z lavičky jsem moc věcí ovlivnit nemohl. Ale teď už koukám dopředu, jsem pozitivní člověk. Dobře jsem potrénoval, dávám do toho všechno a věřím, že teď už budu na hřišti co nejčastěji.

Vy osobně jste Františka Rajtorala v Plzni nepotkal, jak na vás dolehla ta tragická událost?
Je pravda, že jsem ho osobně neznal, na hřišti jsme se nepotkali. Dobře jsem ale věděl, o koho se jedná. Franta si zaslouží velký respekt za to, co dokázal. Jeho tragická smrt nás všechny zasáhla, celý klub si prošel těžkým týdnem. I proto jsem rád, že jsme zápas s Duklou zvládli.

Co teď dál? Jak po dalším odehraném kole vidíte šance na titul v dostizích se Slavií, která doma remizovala s Jabloncem?
V kabině jsme si s klukama jasně řekli, že se musíme po té tragické události ještě více semknout, utužit partu, táhnout za jeden provaz. A pokud se takhle budeme prezentovat a maximálně bojovat, jsme schopni Slavii předehnat a získat titul. Já v to věřím. I proti Dukle jsme ukázali, že mančaft má tvář a musí se s námi počítat.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze