Čeští fotbalisté jsou v těchto dnech na soustředění v Teplicích, ve čtvrtek je čeká přípravný zápas s místním prvoligovým mužstvem, potom soustředění v rakouském Seefeldu a příští středu kvalifikace s Německem v Mnichově.
Právě Němci mohou český tým posunout ještě blíž k evropskému šampionátu: pokud vezmou v sobotu v Dublinu nějaké body Irům, nejbližšímu pronásledovateli týmu trenéra Karla Brücknera.
"Když zrovna nebudeme mít v Seefeldu nějaké povinnosti, určitě se na ten zápas na nějakém televizním kanálu podívám. Samozřejmě si to chceme uhrát sami, ale jestli nám to Němci opravdu usnadní, na to se podívám rád."
Koller příští středu po téměř půldruhém roce nastoupí v Mnichově v supermoderní Alianz Areně. Naposled tam hrál loni v květnu ještě v dresu Borussie Dortmund proti Bayernu.
"Vzpomínám, dal jsem tam dva góly hlavou, hraje se tam výborně," zavzpomínal Koller na tehdejší remízu 3:3. "Ale v Německu se hraje dobře všude, dělají to ty šedesátitisícové návštěvy. Právě tahle atmosféra mi ve Francii chybí," dodal současný útočník Monaka.
Ke čtvrteční přípravě s teplickými fotbalisty Koller říká: "Těším se na každý zápas. Každopádně je to lepší než běžný trénink. Navíc si v takovém zápase můžeme leccos vyzkoušet. Já zkrátka ten čtvrteční zápas vítám."
Minulou kvalifikaci proti Irsku si Koller nezahrál, protože stál kvůli dvěma žlutým kartám.
"Díval jsem se na ten zápas v Monaku u českého kamaráda, který chytá naše televizní programy. To víte, že jsem klukům fandil."
Že Brückerovo mužstvo vyhrálo i bez Kollera, z toho si dvoumetrový útočník hlavu nedělá.
"Takhle já to neberu. A jestli jsem se bál o svou pozici? Kdepak, fandil jsem a na nějakou svou pozici jsem vůbec nemyslel."
Rekordman v počtu gólů za národní mužstvo se zatím i ve čtyřiatřiceti cítí ve znamenité kondici.
"O konci kariéry špičkového fotbalisty jsem ještě neuvažoval. V Monaku mi příští rok v červnu končí smlouva a byl bych rád, kdybych ji ještě prodloužil."
A co národní mužstvo?
"To záleží na mnoha okolnostech. Jak dopadneme na mistrovství Evropy, jak na tom budu zdravotně, co třeba psychika a tak. Ale musím říct, že zatím hraju jak v klubu, tak za národní mužstvo hlavně proto, že mě fotbal pořád strašně baví."
Na dotaz, jestli si dovede představit, že by šel například ve stopách Tomáše Řepky, který se oklikou přes Fiorentinu a West Ham United vrátil do Sparty, Koller reagoval:
"Už jsem před časem říkal, že kdybych se měl vracet do českého fotbalu, tak jedině do Bohemky. Teda do té pravé, mezi klokany ve vršovickém ďolíčku. Odmalička jsem totiž bohemák a nic na tom nemění, že jsem hrál za Spartu."
Mohlo by se tedy stát, že Koller by mezi klokany ještě stihl o tři roky staršího útočníka Dalibora Slezáka, šestatřicetiletého obránce Michala Šmardu a stejně starého stopera Karla Radu.
"To jako myslíte, že bychom tam pak mohli založit klub fotbalových důchodců?" uzavřel Koller s úsměvem.
