Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


I menší diplomat trpí pod kritikou

6 2000
P r a h a, P a ř í ž - Ještě nikdy se nestalo, aby mistři světa vyhráli také evropský šampionát. Francii, druhému soupeři Česka na turnaji, se to podařit může. Za dva roky se zlatý tým nezměnil, jedenáctka mistrů se Zidanem, Blankem, Desaillym a Deschampsem je stále pohromadě. Francouzi patří k favoritům. Ale už vyprchala vítězná touha a nepomůže jim ani domácí prostředí. "Ne, ne, jsme silnější než před dvěma lety. Jako mistři světa jsme získali klid a sebedůvěru," soudí lídr týmu Didier Deschamps.

Zvláštní slova od kapitána, vždyť už kvalifikace prokázala, že je to trochu jiné mužstvo: bez elánu, trochu nervózní, chybující a málo suverénní. Prohrálo doma s Ruskem, Andorru porazilo se štěstím 1:0 díky penaltě v nastaveném čase. To byla blamáž, kterou Francie nepamatovala. Postup zajistil až poslední zápas a vydřený úspěch 3:2 nad dalším průměrným týmem, Islandem. Výkony připomínaly všechno, jen ne sbor šampionů.

Hněv se obrátil proti trenéru Rogeru Lemerreovi. Pryč byly chvíle, kdy měl pověst oblíbeného asistenta Aimého Jacqueta, kouče mistrů světa, který po titulu zanechal trénování, odpočívá na venkově, věnuje se dětem a píše knihy o fotbale. Utrpěla především pověst obrany. V kvalifikaci dostala deset gólů, o tři víc než Island. "Neexistuje nic, co bychom mohli závidět jiným týmům. Spíš soupeři nás mohou litovat, kolik máme kritiků," bránil se Lemerre narážkám v tisku: "Máme fyzicky i technicky zdatné hráče, individuality, a hlavně soudržný kolektiv. Víc už výborné mužstvo nepotřebuje." Francouzská federace se za kouče postavila a přispěchala s novou smlouvou do roku 2002.

O jedné staré slabině se trenér nezmínil. Francouzům chybí výrazná osobnost v útoku. Nápadníků je dost a mají i poměrně dobré jméno: Anelka, Henry, Trézeguet, Wiltord, Dugarry, Djorkaeff, Vairelles. Ale žádný z nich se v národním týmu výrazně neprosadil. "Bez špičkového útočníka nemůže žít velké mužstvo," říká francouzská legenda Michel Platini. "Na jednom turnaji se dá ještě přežít, najdou se obětavci ze zálohy, kteří to díky nadšení oběhají. Ale není to řešení na několik let dopředu."

Konec sezony však Francouzům ukázal řešení: střeleckými hvězdami byli David Trézeguet v Monaku i Thierry Henry v Arsenalu. Říká se jim Mladé pušky. Francouzi se před Eurem znovu schovali do zámečku Clairefontaine, kde bydleli už před dvěma lety. Z dvaadvaceti nominovaných hráčů je osmnáct mistrů světa.

Trenér Lemerre za poslední dva roky změnil máloco. Kráčí ve stopách přítele Jacqueta. Snad jen ve vyjadřování je agresivnější. Jacquet je intelektuál, měl třeba vlastního tiskového mluvčího. Když skončil zápas, dva muži ve slušivých oblecích se na chvilku sešli, aby se dohodli, co trenér na tiskovce řekne. Dával velký pozor na slova, která volil, což mu některá média vyčítala. Zato jeho nástupce mluví žoviálně, s vojenským nádechem. Jak by ne, dlouho vedl francouzský armádní tým. Určitě je menším diplomatem, ale s novináři má problémy rovněž.

Francouzská média jsou k fotbalistům kritická víc než jinde. Nejzkušenější hráč mužstva, čtyřiatřicetiletý Laurent Blanc, kritice nerozumí: "Proč se do nás tolik šije? Francie má dnes výbornou generaci mladých hráčů. Je to úplně něco jiného než před jedenácti lety, kdy jsem v reprezentaci začínal. Chtěl bych být o ty roky mladší a ještě s touhle generací něco prožít, protože ji čekají úspěchy."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze