V civilu je totiž trestním soudcem. A nedávno mu byly změněny soudní dny na úterý a čtvrtek. A právě ve čtvrtek zasedá disciplinární komise.
V Praze si Károlyi mladší za dobu svého působení vydobyl pověst spravedlivého a rozumného muže, který se řídil nejen předpisy, ale i zdravým rozumem. Přesto se někdy musel „prát“ se jménem Károlyi. „Když jsem do disciplinární praxe vstupoval, tak mi to ztížilo pozici,“ vzpomíná na dobu před devíti lety, kdy začínal ve středočeské disciplinárce.
„Lidé srovnávali s otcem. Nikdo mi to sice přímo neřekl, ale spousta z nich moje začátky spojovala s tím, že mě do funkce dostal táta. To je naprostý nesmysl. Mě to prostě bavilo.“ V jedné věci mu však Károlyi starší pomohl. „Mohl jsem s ním některé věci konzultovat, to byla výhoda,“ přiznává.
Za čtyři roky se Károlyimu mladšímu podařilo v Praze změnit někdy laxní přístup klubů k disciplinárnímu řízení. „Myslím, že si kluby zvykly na naše pravidla. Často neměly v pořádku náležitosti k projednávání případů, ale časem byla naše spolupráce automatická, na to jsem pyšný,“ říká Károlyi, který si už nevzpomíná, jaký nejpřísnější trest musel v pražském fotbale udělit.
„Dávali jsme i roční tresty, možná tam byl i jeden dvouletý. Většinou za nějaké napadení.“ Jednou také potrestal fotbalistu, který se byl jako divák podívat na jiném zápase a zapojil se do rvačky.
Teď už však bude trestat pouze zločince mimo fotbalové trávníky. "Fotbal mi bude chybět. Disciplinárka mi přirostla k srdci, byla součástí mého života. Taky to byl závazek vůči otci, abych mu neudělal ostudu. Doufám, že se mi to povedlo,“ říká Károlyi, jenž stále hraje III. třídu za tým Advokát Praha.
Na jeho místo by měl nastoupit Tomáš Capoušek. „Neznám ho, ale přeji mu hodně úspěchů,“ vzkazuje.
