Ba co víc. Za celou sezonu nikdy nenasbíral tolik žlutých karet, aby kvůli nim musel vynechat soutěžní utkání.
"Tehdy se stálo za tři žluté. Já jsem měl třeba v šestém zápase dvě, ale pak jsem to vždycky dohrál," pousměje se Václavíček – fotbalový rytíř, symbol čestnosti, který dovedl brněnský tým v roce 1978 k jedinému titulu v historii klubu.
"To se všechno skloubilo dohromady. Ale hlavně jsme měli obrovskou podporu diváků. Doma to nešlo pod 25 tisíc, jezdili k nám z celého kraje. Pro známé jsme museli lístky kupovat. A tisíce lidí s námi jezdily i ven," vzpomíná Václavíček.
Přestože má ve sbírce zlatou medaili z olympiády v Moskvě v roce 1980, co se týká statistik, vyjímá se nejvíc jeho dosud nepřekonaný rekord. Nastoupil celkem ve 280 ligových utkáních za sebou. Takže devět a půl sezony nevynechal jediný zápas, to zní na dnešní poměry opravdu neuvěřitelně.
Mistři z roku 1978Hlavní muži, kteří dotáhli Brno k jeho jedinému titulu Josef Masopust Karel Kroupa Karel Jarůšek Karel Dvořák |
Otázka "nastoupí dneska Václavíček?" se v sedmdesátých letech prostě v Brně nenosila. Ale právě v mistrovské sezoně Brna měl Václavíčkův rekord kvůli viróze zkušeného stopera namále. Jenže aby o něj nepřišel, věhlasný kouč Josef Masopust jej aspoň na pár minut i nemocného v závěru utkání postavil.
"Měl jsem horečky a doktorka mi ani nechtěla dát potvrzení, že můžu hrát. Jenže už jsem se blížil tomu rekordu a hráli jsme mistrák v Plzni, tak jsem tam jel a nakonec jsem nastoupil asi na dvacet minut," upřesňuje Václavíček.
Toto výjimečné gesto udělal Masopust také proto, že Václavíček byl pro něj nepostradatelný muž. Později si jej vzal s sebou i na jejich další společnou štaci do belgického Hasseltu.
Václavíčkova spolehlivost byla vyhlášená a už za jako talentovaného borce NH Ostrava postavila na prostějovském stadionu tribunu, aby Václavíčka do svých služeb získala. Na severu Moravy však dlouho nevydržel a po roce zamířil do Brna, kam se ještě ke konci kariéry vrátil z Belgie znovu, aby klubu pomáhal ve druhé lize.
Teprve poté se vrhl na trénování, v devadesátých letech ještě působil v brněnském klubu jako ředitel. Nyní Václavíček trénuje tým z krajského přeboru, ale jeho obětavost opět nezná mezí. Aby stíhal všechny tréninky, pracuje v jedné zásilkové firmě pouze na noční směny. "Do důchodu mi zbývá dvacet měsíců, ale zatím na to nemyslím," tvrdí Václavíček.
Rostislav Václavíček |