"Je to něco jako jako Z pekla štěstí 2, ústecká pohádka číslo 2," užívá si Habanec. A stejně tak Fousek: "Motáme hlavy městu, aby postavilo novou tribunu." Právě tohle je brzda na ústecké snaze.
Podzim dopadl nad očekávání, na nepostupové místo máte náskok 6 bodů. Jaký ten půlrok byl?
Habanec: Vůbec jsme nevěděli, co podzim přinese. Sestoupili jsme, ambice žádné. Spíš že buďte rádi, že hrajete 2. ligu. Kádr zůstal pohromadě, to bylo malé pozitivum. A se slušným mančaftem, proč nezkusit slušný výsledky? Dostali jsme hned na začátku facku v Opavě, kde jsme nastoupili jako mistři světa amoleta. Možná jsme ji potřebovali. Od dalšího kola už jsem viděl ten tým, který se hnal za výhrami stejně jako v postupové euforii. Výsledek? 36 bodů, velice krásný skóre. A výhry byly zaslouženější než před dvěma lety.
Fousek: Netušili jsme, co nás po pádu z 1. ligy bude čekat, jestli bude vůbec motivace bojovat dál. Ale kousli jsme se všichni v klubu, my i hráči, a vypadl z toho vážně parádní podzim.
Je to ještě větší zázrak než před dvěma sezonami?
Habanec: Přibližně stejný, jen s tím rozdílem, že teď od nás nečekal nikdo nic. Je to něco jako Z pekla štěstí 2, ústecká fotbalová pohádka číslo 2.Možná.
Fousek: Před dvěma roky jsme sice měli po podzimu víc bodů, ale letošního titulu půlmistra si cením daleko víc. Od 10. kola jsme to kvůli hromadě zraněných a vykartovaných hráčů táhli ve 12–13 lidech a je velký zázrak, jak jsme ve zdecimované sestavě šlapali.
Možná jste nejlépe fungující firma v zemi v poměru cena/výkon. Příklad pro ostatní, jak přežít krizi.
Habanec: Možná to tak je. Ale musím zdůraznit, že firma na tu činnost má finance. Na výplatách nám nikdo nic nedluží, funguje to tak, že vždy patnáctého je výplata na účtu. Že to je skromnější než jinde, to je jiná věc.
Fousek: Rozpočet se nám navýšil jen loni kvůli 1. lize, jinak je stále stejný. A my se s tím naučili pracovat. Hráči, kteří přijdou, musí vždy slevit. A je vidět, že i zamálo peněz jde hrát hodně muziky, i když bychom si taky přáli větší prémie. Když vidím, kolik berou hráči jinde a nefunguje jim to... Měli by to asi přehodnotit a šetřit.
Petr Fousek
Mít lepší podmínky, nehráli byste paradoxně hůř, jak se stává jiným bohatším klubům?
Habanec: S lepšími podmínkami bychom se zaměřili na to, abychom si mohli koupit vlastní hráče. A jestli by to přineslo ještě další bodový zisk, to je na debatu.
Fousek: Nevím,možný to je. Zatím se nám ale vždy podařilo namíchat mužstvo, které si sedlo.
Město vás přehlíží, pořád neplní slib a neopravuje stadion. Bojujete o postup i jemu trochu na truc?
Habanec: Já to tak neberu. Každý chce vyhrávat, není to nic proti městu. Chceme vůči němu zvolnit, dát mu prostor a klid, aby našlo způsob financování stadionu. Aby pořád nečetli, jak jsme uražený.
Fousek: Postup jsme nevyhlašovali, ale teď, když jsme první, by to chtělo o něj hrát. Zase městu hlavy motáme, ale já jsem tu x let, a ať jsme první, poslední nebo uprostřed, nic se neděje. Ale věřím, že nové vedení města je schopné udělat pro novou tribunu hodně. Kdybychom hodili na starou dřevěnou tribunu jednu sirku, je do pěti minut fuč a může se stavět nová. Ta stará je prolezlá červotočem.
Jste spíš druholigovou Plzní, nebo druholigovou Barcelonou?
Habanec: Ani jedno. Máme odlišný styl, jsme Ústí, které má svoji tvář, taky nenapodobitelnou. Ale je fakt, že klukům vždy ze srandy říkám, že bych byl rád, kdyby hráli aspoň jako Barcelona D (smích).
Fousek: Já bych řekl, že jsme druholigovou Plzní, ale až tak Plzeň C. S jejich kvalitami se měřit nemůžeme, i když taky předvádíme útočný, kombinační fotbal. A takhle by měli hrát všichni v Česku.
Na podzim jste vyhrávali i se zdecimovaným kádrem. Jak je to možné?
Habanec: Byla obrovská klika, že 11 zbylých kluků bylo zdravých. Kdybychom museli střídat, asi bychom to k tolika bodům nedotáhli. Musíme se nad tím zamyslet. Rehabilitace, sauna, fyzioterapie, to tu není. Dojíždíme za tím jednou týdně, což nestačí. Je to spojená nádoba, zranění bylo vážně moc.
Fousek: Nikdy jsem nezažil, že by vypadlo šest kluků naráz. Zvlášť z devatenáctičlenného kádru. Naštěstí osa zůstala a táhla za jeden provaz, dařilo se.
Ani rošády v sestavě váš herní styl neovlivnily. Další zázrak, ne?
Habanec: Stávaly se komické věci. Jednou byl ve čtyřčlenné obraně jediný klasický bek. Ale zase se ukázalo, že tu je hodně univerzálů a víc možností pro nás.
Fousek: Když trénujete v pár lidech, každý má návyky naučené. Když pak frajer vypadne a naskočí nový, změna to vlastně není.
Kdo postoupí spíš: hokejisté Ústí, nebo vy?
Habanec: Řeknu to jinak. Hokejisté se o postup pokoušejí několik let a vždy je o to nějaké Kladno či Mladá Boleslav připraví. Že by to byl takový rozdíl? Spíš bych řekl, že jsou spokojení...
Fousek: Kdyby se v hokeji postupovalo přímo bez nesmyslné a znevýhodňující baráže, Ústečtí Lvi by letos šli nahoru určitě. A my? Já za sebe radši říkám, že nebudeme hrát o postup. A když to vyjde, bude to krásný. Oba kluby město reprezentují, s hokejkama nesoupeříme. Jsme rádi, když vyhrávají. A doufám, že my v jejich týmu taky pár kamarádů máme.
Jak byste v 1. lize obstáli s podzimní formou?
Habanec: To se nedá říct. Zápasy tam jsou jiný, tlak taky. Nevím, kam bychom patřili.
Fousek: Letos jsou dole Žižkov s Olomoucí, mají 7 a 6 bodů. My bychom jich s tím naším stylem měli o pár víc. Spodek je opravdu žalostný, hráli bychom lepší fotbal, než co předvádí Žižkov.
Finančně je lepší hrát dno 1. ligy, nebo vršek druhé?
Habanec: Na prémiích jsme vydělali víc než v 1. lize. Na druhou stranu základní plat šel řádově o deset tisíc na hlavu dolů a prémie byly v 1. lize dvojnásobné. Řekl bych ale, že nejde ani tak o peníze, spíš o sportovní touhu něco dokázat.
Fousek: Ono to vyjde nastejno. Takže je lepší být na špičce a vítězit pravidelně než jednou za měsíc.
Už dlouho spolupracujete s Petrem Fouskem. Nepřichází ponorková nemoc?
Habanec: Jsem s ním spokojený, není to žádná fráze. Jako hráč měl volnější režim, ale co si teď řekneme, splní do puntíku. Ani jsem netušil, že je takový perfekcionista. A pořádný oproti mně. Na stole uklízí i zamě (smích). Rád bych s ním pracoval, co to půjde. Díky mu, že jsme tak relativně úspěšná dvojice. A ponorka? Porafeme se, když máme jiný názor, kdo má hrát. To je každý den. A hádáme se schválně tak, aby to okolí slyšelo. Ale myslíme to oba stejným směrem.
Fousek: Na nervy si nelezeme, naopak se furt tlemíme. Ponorku nevnímáme vůbec. Já se pořád učím, aby ze mě mohl být jednou nějaký trenér. Sváťa mi dává prostor, výborně to funguje. Doufám, že tady dlouho nevydrží a dostane nabídku z ligy, aby se mohl posunout. Kdyby si mě vzal s sebou, asi bych šel. A když budeme ligu kopat s Ústím, tím líp.
