V duelu s Varnsdorfem nádherným lobem poslal Hradec do vedení, přitom v té chvíli byl na hřišti jen něco málo přes minutu.
„Potřebovali jsme tenhle gól, abychom se uklidnili. Že jsem tím týmu pomohl, jsem strašně rád,“ vypravoval dvacetiletý útočník po zápase, v němž Hradec i jeho zásluhou vyhrál počtvrté za sebou.
Jak k tomu došlo?
Vůbec ani nevím, kdo míč dal, letěl za obranu, spoluhráči z lavičky řvali, že gólman vylezl z branky, tak jsem to zkusil a trefil jsem to.
Co po vás chtěl trenér?
Abych to rozbíhal za obranu, hned první náběh se mi povedl.
O chvíli později jste měl další velkou šanci, proč z toho nebyl gól?
Tam tomu chyběl jen kousíček. Adam Vlkanova mi to pěkně poslal před branku, ale stoper tam byl o chvilku dřív než já a míč mi ukopl, škoda.
Z následného rohu vstřelil váš spoluhráč Urma druhý gól, ale Varnsdorf se nepoložil a i za stavu 0:2 vás zle proháněl.
Je pravda, že nás tlačil, ale i když nás soupeř zatlačí, tak do toho jdeme naplno, skáčeme do střel a jsme rádi, že góly nedostáváme. Navíc náš tým je zkušený a náskok, jaký jsme měli, jsme schopní si pohlídat.
Trefil jste se podruhé ve třech zápasech, důvod k oslavě?
Extra ne. Pojedu domů za rodinou, už jsem tam dlouho nebyl, takže v kruhu rodinném.