Když už se zdálo, že co se týče počasí má nejhorší za sebou, a mohl se těšit do tepla a hlavně sucha, přišel těžko pochopitelný okamžik. Pár vteřin před koncem přípravného zápasu s bosenským týmem Zrinjski Mostar, totiž Pavel Černý musel čelit nesmyslnému ataku soupeře. Zákrok ve středu hřiště vypadal děsivě.
„Zajel do mě zezadu na půlce hřiště. Úplně zbytečně, už byl skoro konec a oni o dva góly vedli,“ vypravoval hradecký kapitán.
Souboj naštěstí přežil ve zdraví a na soustředění v chorvatském Umagu pokračuje v tréninku. A také si ho užívá už mnohem víc, protože po deštivých dnech z úvodu pobytu začalo na Istrii svítit sluníčko. Zdá se, že Černý a s ním i celý hradecký tým mají nejhorší za sebou.
Zákrok na vás prý vypadal hrůzostrašně, měl pro vás nějaké následky?
Naštěstí jsem stačil trochu uskočit, takže se nic vážného nestalo. Mohu dál trénovat, jsem úplně v pořádku.
Jak ukazuje i váš případ, prý jste to neměli s horkokrevnými Jihoevropany vůbec jednoduché.
To je pravda, ale ještě těžší to s nimi měli rozhodčí. Jejich neustálé padání, filmování a řvaní na rozhodčího, když se jim něco nelíbilo, to bylo něco!
Jak to rozhodčí zvládal?
Zápas měl docela dobře v rukách. Hned na začátku dal jednomu z hráčů Mostaru žlutou, což není v přáteláku úplně běžné. Pak měl docela klid, ale když chvíli před přestávkou neodpískal pro ně penaltu, tak to už bylo na inzultaci. Rozhodčím v těchto zemích moc nezávidím.
Co zákrok na vás, jak s ním sudí naložil?
Byl už konec, ale aspoň naznačil, že kdyby se mělo hrát dál, byla by to červená. Chvíli nato zápas ukončil.
S Mostarem jste prohráli, v čem byl lepší?
V tom, že jsme špatně vstoupili do druhého poločasu poločasu, kdy hned vyrovnali na 1:1. A pak bylo postupně znát, že oni v přestávce celou jedenáctku vystřídali, zatímco my jsme hráli celý zápas. Na terénu, na kterém se hrálo, nám začaly docházet síly.
Terén prý byl opravdu hodně náročný.
Několik dnů tady pršelo. Zatímco zápas s Koperem byl ještě v pohodě, protože hřiště bylo kvalitní, proti Mostaru to spíš připomínalo blbnutí na dvorku. Ještě před zápasem nás překvapilo, že ho nechtějí zrušit, protože ho teď do kupy budou dávat do léta, teď na něm tak můžou leda nasázet brambory. Po deseti minutách bylo hřiště rozšlapané a my se bořili po kotníky v blátě.
Jak jste se s tím vypořádali?
V prvním poločase dobře, byli jsme nebezpečnější než soupeř. A o druhém už byla řeč.
Vaše soustředění se přehouplo do druhé poloviny. Jak jste v Chrovatsku spokojení?
Hotel je super, hřiště máme kousek, i když s tímhle byl během těch dešťů trochu problém. Nechtěli si je totiž nechat zničit, takže jsme dojížděli. Teď už je to ale v pohodě, začalo svítit sluníčko a oteplilo se.
