Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradecký sestupový rok: kritická období začínala porážkami s Jihlavou

Momentka z ligového utkání Hradec Králové - Ostrava. | foto: Martin Veselý, MAFRA

3 2015
Přesně před rokem prožívali fotbalisté Hradce Králové euforii z bleskového návratu mezi elitu. Po roce však jsou zpátky o patro níž a před sebou mají podobný úkol jako před dvěma lety, kdy prožívali stejnou situaci. Čím se pro ně zatím poslední prvoligový rok vyznačoval?

S výkony na hřišti bezprostředně nesouvisela, ale pro hradeckou prvoligovou sezonu podstatná událost se udála ještě před jejím začátkem.

Už v průběhu jara přišly informace o tom, že osm let připravovaný projekt, v jehož rámci měl být postaven nový stadion, se neuskuteční. Během léta, v době, kdy se hradecký tým připravoval na vstup do nejvyšší soutěže, bylo definitivně rozhodnuto. Do soubojů v nejvyšší soutěži se tedy pustil s hendikepem nevyhovujícího stadionu, na který byl sice zvyklý, ale který je rok od roku viditelnější. Které další milníky provázely sezonu, po níž je tým zpátky ve 2. lize?

1.Dlouhé čekání na první gól a první výhru

První zápas nic, druhý a třetí také ne, čtvrtý rovněž. Řeč je o prvních čtyřech kolech, v nichž Hradečtí čekali nejen na vítězství, ale především na vstřelení první branky v soutěži. Zvlášť v domácích zápasech s favorizovanými Teplicemi a Mladou Boleslaví k tomu tým měl dost šancí, ale všechny zahodil a musel se spokojit s bezbrankovými remízami. Pak přišlo 5. kolo a konečně dva góly s výhrou nad Slováckem. Střelecky sterilní úvod jako by předznamenal jednu z největších slabin mužstva, se střílením gólů bylo na štíru. Dalo jich ve 30 kolech pouhých 26, hůř dopadl jen ostravský Baník.

Hradeckou střeleckou slabinu dobře dokumentuje i další údaj: na jeden gól potřebovali hráči téměř jedenáct střeleckých pokusů, zatímco mistrovská Plzeň, jež nastřílela 70 branek, přesně o polovinu méně, tedy 5,4. To je pořádný rozdíl.

2.Kolaps v utkání s Jihlavou a následná bída

 Po výhře nad Slováckem a remíze na Bohemians 1905 očekával Hradec s nadějí domácí zápas s Jihlavou. Ta do té doby nevyhrála a úspěch Hradce by ji řádně potopil. Třicet minut to na to vypadalo, Hradec hrál dobře, jenomže po půlhodině hry udeřil jeho bývalý hráč Harba a najednou, jako když utne. Od té chvíle Hradec tápal nejen v tomto utkání, ale také v dalších šesti, v nichž neuhrál ani jediný bod, a proto klesl na ligové dno.

Syndrom Jihlava se bohužel pro Hradec opakoval i na jaře, ale o tom až později.

3.Výměna trenéra Prokopce, povýšil asistent

 U posledních dvou porážek už byl v roli hlavního trenéra Bohuslav Pilný, který povýšil poté, co odstoupil Luboš Prokopec. Nebylo to jednoduché, Pilný měl k ruce dva pomocníky, sportovního ředitele Róberta Barboríka a zkušeného Ladislava Škorpila. Výměna zabrala v posledních kolech, zvlášť výhra v závěrečném podzimním klání nad Brnem byla pro Hradec příslovečným stéblem, kterého se chytil.

4.Výborná zimní příprava a konec Kuliče

 Zimní příprava odpovídala optimismu, který si tým, byť stále v tabulce daleko za soupeři, odnesl ze závěru podzimu. Byť hned po jeho skončení se Hradec loučil s Markem Kuličem, v té době sedmatřicetiletým ligou ošlehaným plejerem, který dával profesionálnímu fotbalu vale, příprava se jevila skvěle. V její první části Hradec suverénně projel zimní Tipsport ligou, v níž neztratil ani jediný bod a zaskočil řadu renomovanějších týmů.

5.Výborný start do jara zdramatizoval ligu

A pak to přišlo. Remíza 2:2 v Mladé Boleslavi odstartovala nejpovedenější část sezony, během níž Hradec své soky v boji o záchranu nejen dohnal, ale dokonce je na čas dostal i pod sebe a po několika měsících mu nepatřila ani poslední, ale ani sestupová příčka. Hradec v této sérii poprvé v sezoně vyhrál na hřišti soupeře (1:0 na Slovácku) a když o týden později stejným výsledkem pokořil Bohemians 1905, optimismus byl na místě.

6.Jihlava i podruhé odstartovala strmý pád

 Těžko říct, proč právě tento soupeř svojí výhrou dvakrát rozložil Hradec tak, že v následujících zápasech ztrácel body ve velkém. Když pomineme los (následovaly duely se Spartou a s Jabloncem), oběma případům bylo společné, že Hradec do utkání s Jihlavou šel v příznivém období a plný nadějí, že si ještě polepší. Opak byl pravdou, z druhé jihlavské prohry a následné série dalších se už nezvedl.

7.Ztráta bodů v dobře rozehraných zápasech

Ta byla fatální. Jak v utkání s Příbramí, tak v Českých Budějovicích Hradec 2:0 vedl, avšak v prvním případě na domácím hřišti 2:3 padl, ve druhém remízou 2:2 přišel o dva body. To byla rána do vazu, potvrdilo se, že Hradec musí počítat s přísností rozhodčích. Bylo to patrné v řadě utkání, ale vyloučení Plašila v utkání s Příbramí, které pomohlo otočit skóre, znamenalo slušný zářez. Na tom, že šlo o hrubou chybu sudího, se shodla i komise rozhodčích, ale body to Hradci pochopitelně nevrátilo.

8.Marná snaha na závěr

 V posledních kolech Hradec držel naději, která však visela na hodně tenké niti a aby se proměnila ve skutek, bylo potřeba vyhrát ve 28. kole v Liberci. To se ale nepovedlo a po výsledcích ostatních ohrožených bylo rozhodnuto.

Hradec je po roce znovu druholigový, v samostatné české lize, tedy za 22 let, se mu to „podařilo“ už počtvrté. Tím patří k největším cestovatelům mezi dvěma nejvyššími soutěžemi. Na jak dlouho zůstane mimo hlavní dění?







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze