Hodně se mezi reprezentanty i fanoušky mluví o vašem asistentovi Karlu Brücknerovi a jeho podílu na sobotním nečekaném výsledku. Jaký je váš názor?
"Fakt, že tentokrát byl s první reprezentační garniturou celý týden, přinesl do mužstva každopádně oživení. Vedl trénink, hráči nemuseli poslouchat pokyny jen od jediného člověka, jako výtečný stratég přispěl svými názory k zamýšlené taktice, jak já, tak i on k hráčům promluvil v závěrečné předzápasové přípravě. Jeho přítomnost u mužstva se projevila velice pozitivně."
Kde se zrodil nápad, že Brückner bude tentokrát spolupracovat s reprezentačním áčkem tak úzce?
"Požádal jsem o to Brücknera sám. Protože už v minulosti, aniž by o tom veřejnost věděla, se mi podobná spolupráce s ním vyplatila. Jeho zkušenosti jsou leckdy neocenitelné."
Uvažujete tedy o stejné spolupráci s Brücknerem při listopadové baráži s Belgií?
"Na tom se nejdřív musíme domluvit. Jedenadvacítka bude hrát v té samé době baráž o postup na mistrovství Evropy. Ale kdyby záleželo jen na mně, tak bych si stejnou variantu spolupráce klidně zopakoval."
Když Brücknerovy kvality tak oceňujete, především jeho zápasovou strategii a cit pro taktiku, neuvažujete o tom, že byste mu postoupil svůj post hlavního trenéra a stal se jeho asistentem?
"Na tuhle otázku můžu odpovědět jen slovy bez komentáře."
Našel byste v zápase s Bulharskem něco, co by se dalo českému týmu vytknout?
"Už jsem někomu říkal, že tenhle výsledek nelze přeceňovat. Samozřejmě, že ideální všechno nebylo. Občas přišel problém v přechodové fázi. Třeba když náš štítový záložník zahrál míč zbytečně dozadu, ten se pak dostal až k Srníčkovi a z jeho odkopu se nám pak složitěji rozehrávalo. Ale nebyly to chyby zásadního charakteru, šlo spíš jen o maličkosti."
Do jaké míry podle vás ovlivnil průběh zápasu rychlý vedoucí gól Rosického?
"Brzké vedení vám dá téměř vždycky hru pod kontrolu. Tím spíš, když jde o vyrovnané soupeře, jakými obě mužstva před zápasem jistě byla. Pak se také dostanete nahoru i psychicky, což bylo v našem případě moc důležité. Ano, rychlé vedení nám mnohé usnadnilo."
Proč se změnila taktika ve druhém poločase, kdy vaše mužstvo přece jen nechalo hrát také soupeře?
"Úžasné nasazení v první půli bylo fyzicky velice náročné jak pro naše útočníky, tak pro záložníky. Takže jsme na hrotu nechali jen Baroše, ostatní hráče jsme stáhli do jakéhosi bloku, prostě jsme si trochu zmenšili hřiště. Věděli jsme o potížích Bulharů v rozehrávce, když nemohli hledat výtečně přikrytého Balakova, dělali chyby. A takhle, přes jejich nepřesnosti, i jsme dál získávali míče i bez větší vypětí a enormního nasazení. I tak jsme mohli přecházet do ofenzivy. Donutili jsme soupeře hrát to, co nám vyhovovalo."
Co jste říkal tomu, že v národním mužstvu se konečně zaskvěl Rosický a po delší době i Nedvěd?
"Musím se vrátit k té disciplíně. Oba hráli, co hrát měli. Rosický byl excelentní, rozehrával, vracel se pro míče, střílel, bylo ho plné hřiště. Nedvěd zase zářil na levé straně hřiště. Oběma ale hodně pomohli i ostatní, zase jen tím, že si hleděli svých povinností, všichni byli v pohybu, šlapalo to jako celek. Takže ten výborný kolektivní výkon vlastně dal vyniknout i individualitám."
Proč ze sestavy vypadl sparťanský záložník Jarošík, s nímž většina odborníků počítala jako s hráčem základní sestavy?
"V začátku soustředění jsem s Jarošíkem stejně tak počítal i já. Ale v záloze jsme hledali místo především pro štítového, tedy defenzivního hráče. Takového, na němž by ležela hlavní tíha rozbíjet soupeřovy útočné akce. A během tréninků se v přípravě na tuhle roli začal mnohem líp jevit Týce. Jarošík je totiž dnes ve Spartě už spíš ofenzivnějším fotbalistou a pro takové útočné úkoly jsme v záloze měli Rosického, Nedvěda a Poborského. Jarošíka pak večer před zápasem navíc postihla viróza, tak nakonec skončil na tribuně."
Jaký podíl má na vysokém vítězství morálka mužstva? Zdá se, že po rozpacích ve dvojzápase na Islandu a s Maltou už jsou hráči morálně zase na výši.
"Naši reprezentanti konečně pochopili, oč jde. Hlavně v jejich myslích se nejspíš odehrála ta velká proměna, kterou dokázali přenést do výkonu na hřišti. Jenže ruku v ruce s morálkou jde i schopnost a ochota plnit taktické záměry. A jsem rád, že i tady mohu být spokojen, protože v podstatě šlo především o disciplinovaný výkon."
Neříkáte si dnes, po tak strhujícím vítězství, že národní mužstvo mohlo na mistrovství světa klidně postoupit přímo z prvního místa?
"Dnes je zbytečné takhle uvažovat. Kvalifikace je dlouhodobá soutěž a uspěje v ní ten, kdo udělá nejmíň chyb. My můžeme nejvíc litovat klopýtnutí na Maltě a na Islandu. Ale hlavně se už musíme zabývat baráží s Belgií."
Jste radši, že hrajeme s Belgií, neby byste býval bral spíše Chorvatsko?
"Na to teď nemůžu zasvěceně odpovědět. Mám k dispozici kazetu se sobotním kvalifikačním zápasem Chorvatsko - Belgie 1:0.Až se na ni podívám, pak možná řeknu, kterého z těchto soupeřů bych si přál přece jen víc."
Spatřujete výhodu v tom, že první zápas baráže hrajeme v Belgii?
"Když budeme hrát dobře, pak to jistě výhoda bude. Ale kdyby nám to nešlo podle představ, jsou ve výhodě spíš Belgičané. Jinak si myslím, že šance jsou padesát na padesát."
