Nyní už Holek léčí šrámy na duši i na těle doma v Brně. "Chodím každý den na rehabilitace a léčím si patu. A hlavně odpočívám od fotbalu."
Co se vám stalo s patou?
Byla to asi únavová záležitost. Mám natažený vaz v chodidle, kde jsou úpony na patu, do které mi vystřelovala bolest. Ale myslím, že to bude dobré a budu "ready".
Kvůli zranění jste ale prý přišel o reprezentační zápas s Maltou...
To mě mrzí. Volal mi pan Straka a z toho telefonátu mi vyplynulo, že bych asi měl hrát. Bohužel jsem to musel kvůli té patě odřeknout.
Ale byla to pro vás zajímavá zpráva, nebo ne?
Určitě, naštvaný jsem nebyl (smích). A kdyby přišla další šance, tak bych se nezlobil.
Jaká je nyní vaše pozice v Dněpropetrovsku?
Na jaře jsem hrál všechno kromě posledních dvou zápasů, které jsem vynechal kvůli té patě. Herně i výsledkově se nám na jaře dařilo, ale nevyšel nám poslední zápas, kvůli kterému jsme se nedostali do Evropské ligy. Přitom cílem vedení bylo skončit do druhého místa.
Jenže o šanci na něj jste přišli už na podzim, že?
Tam se nám vůbec nedařilo, ztráceli jsme body i se slabými soupeři a nebylo to herně ono. Teď na jaře to bylo daleko lepší, dávali jsme hodně gólů a měli jsme šňůru asi osmi zápasů bez prohry. Ale bohužel se nám nepodařil poslední zápas, který jsme prohráli s Lugaňskem, jenž bojoval o záchranu. Všechno dobré, co se nám povedlo, se tak pokazilo jedním zápasem.
Ukrajina na sebe hodně upozornila v Poháru UEFA, který vyhrál Šachtar Doněck. Dynamo Kyjev vypadlo v semifinále a Metalist Charkov ve čtvrtfinále. Potěšilo vás, že se tím ukázala kvalita ukrajinské ligy, na kterou hodně lidí hledí skrz prsty?
Samozřejmě, že tady existuje takový obrázek. Proto jsem rád, že se ukázalo, že se na Východě nehraje špatný fotbal. Vždyť loni Pohár UEFA vyhrál zase Petrohrad.
V čem tkví síla ukrajinských klubů?
Mají silné vedení a sponzory, díky tomu i peníze na nákupy kvalitních hráčů. Doněck má samé Brazilce, všechno kvalitní hráče, kteří tvoří hru. K tomu je dobrý trenér a mančaft je delší dobu pohromadě. Věřím, že mi zápasy s elitními týmy něco daly. Myslím, že jsem za ten rok a půl udělal výkonnostní skok.
Je ukrajinský fotbal něčím zvláštní?
To bych neřekl. Hodně se běhá, je to hodně náročné na fyzičku, ale to platí asi všude. Už jsem si zvykl i na jejich náročnější trénink.
Zvykl jste si i na život na Ukrajině?
Zvykl jsem si na všechno možné, už se i v pohodě domluvím. Teď se snaží město přestavovat, centrum je pěkné, takže s tím problém nemám. Horší je, když se jede někam do menších měst, z toho je člověk občas znechucený, ale musí to překousnout. V Dněpropetrovsku je to v klídečku.
