Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Holanďan se omluvil za vítězství

12 2000
A m s t e r o d a m - Na hlavě měl oranžovou čepici v barvách svého národního týmu. Byl vítěz: Holandsko - Česko 2:1. Vypadal ale provinile. Takového holandského fanouška potkal v pondělí po půlnoci v centru Amsterodamu pětatřicetiletý Karel Brož z Prahy. "Když jsme šli kolem sebe, já zachumlaný do české vlajky, Holanďan se zastavil, podal mi ruku a řekl jen - sorry, I´m sorry, vzpomíná Brož na jedno z nejneobyčejnějších setkání, které jako fanoušek doma i v cizině zažil. "Holanďanovi se oči leskly smutkem, málem víc než mně. Jeho omluva mě vzala. Objali jsme se a on ještě jednou zopakoval svoje sorry. Po pár vteřinách jsem se zmohl na: "Thank you."

Po chvíli ze sebe Holanďan ještě ztěžka vypravil: "Nevyhrálo Holandsko, vyhrál rozhodčí Colina. Není mi dobře."

Brož pak chodil nočním městem. Křivda, křivda, křivda - slyšel ještě od několika Holanďanů, na stejnou notu mluvili i Turci, Angličani nebo Norové. V centru Amsterodamu, jež před zápasem připomínalo karneval, se ani trochu nedalo poznat, že by před chvílí holandští fotbalisté získali první tři body na cestě k vysněnému titulu evropských šampionů. "Penalta, vymyšlená Colinou, jim pořád ještě určitě ležela v hlavách," tvrdí Brož. "Nezpívali oslavné chorály, městem se trousili mlčky. Šel jsem mezi nimi sám, jen se svým vztekem a párkrát jsem na ně anglicky zakřičel - hej, proč se neradujete, jste přece vítězové a vaše hvězda je Colina. Neozval se ani jediný. Dívali se do země. Jen sem tam potichu bez nadšení prohodili o zápase pár slov."

Smutný fanoušek českého týmu ze sebe v Amsterodamu vyšlapával smutek skoro dvě hodiny, neslyšel však skoro žádné triumfální troubení aut ani žádné pokřiky. "Pouze pár opilých mladíků, co šlo proti mně, si dalo před pusu ukazovák a dělali "Psst", abych jako mlčel, když jsme prohráli. Zahulákal jsem na ně Holland is Colina a hned mi dali pokoj," vzpomíná.

Žal zapíjel pivem. V hospodě uslyšel domácí fanoušky přece jenom zpívat. "Ale byla v tom taková sebemrskačská ironie. Místo slov Holland, Holland totiž do svého chorálu vložili Colina, Colina," vysvětluje Brož, který přitom prožil v Amsterodamu jinak skvělý den. Od rána zpíval a tančil s Holanďany, psal jejich fanynkám na ruce "Pojďme hoši, pojďme do toho," v metru s několika skupinkami krajanů strhnul pokřikem Kdo neskáče... i Holanďany a společně rozkymáceli celý vagon. S dalšími jedenácti tisíci lidmi z Čech překřičel v hledišti čtyřicet tisíc Holanďanů. "A pak všechno zkazil ten ufoun z Itálie," rozčiluje se.

Na stadionu seděl na tribuně za brankou hned vedle vchodu. Celou dobu tam stály příjemné holandské stewardky. "Po gólu z penalty jsem úplně ztratil nervy, stejně jako spousta fanoušků kolem. Řvali jsme na ty nebohé holky, ať vypadnou, ať radši táhnou pryč." Stewardky opravdu zmizely a na místě zůstali jen dva chlapi jako hory.

Když Brož vychladl, měl obavy, aby někteří fanoušci nespravedlivou porážku unesli. Potkal totiž třeba také dvacítku pověstných chuligánů z Ostravy. "Kdyby se něco podobného jako nám stalo Angličanům nebo Němcům, v Amsterodamu by udělali peklo. Ale já věřím, že my jsme byli a budeme stejně perfektní jako na Euro před čtyřmi lety a že dopadneme stejně dobře jako tenkrát i tady."

Českým fotbalistům Brož vzkazuje jediné - Na Francii budeme s vámi, přesně tak, jak zpíváme v našem chorálu My vás hoši nikdy neopustíme, ale chceme vítězství.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze