"Pro nás je jen dobře, že středem pozornosti jsou Sparta, Slavia, Plzeň, Jablonec a další," pochvaluje si mediální závětří trenér Pavel Hoftych.
"Takže pro nás je výhodou být nenápadní. Společně s našimi skvělými fanoušky si v klidu jedeme náš ligový příběh. To nám opravdu vyhovuje," dodává zanedlouho čtyřiačtyřicetiletý kouč.
Bohemians jsou v první lize druhým rokem, v minulém ročníku skončili dvanáctí. Současný soutěžní nezačali nejlépe, po čtrnáctém kole byli čtrnáctí a od sestupové patnácté příčky je dělil jediný bod.
Potom však vršovický tým vyhrál v Teplicích a odstartoval cestu vzhůru. Od patnáctého kola šestkrát vyhrál, přičemž skolil i vedoucí Plzeň, dvakrát remizoval a prohrál pouze s Jabloncem. Proto dnes Hoftychovo mužstvo figuruje v tabulce na sedmém místě.
Nepřipadáte si najednou jako ve snu?
Nepřipadám, protože jsem každý den uprostřed dění, dobře vím, že nejde o sen, ale o realitu. A držím se přitom slov, která často říkával zesnulý znamenitý trenér Vlasta Mareček, můj velký kamarád a učitel z dob, kdy jsem mu dělal asistenta ve Zlíně. Že totiž vítězům sluší především pokora. A my pokorní jsme, nijak se nenaparujem.
Přibližte tu realitu průběžného sedmého místa vašeho týmu.
Vyplácí se nám, že realizační tým pracuje už dva a půl roku pohromadě. A tak hráči mají jasno v tom, co po nich chceme v obraně, v přechodové fázi i v útoku. A taky se nám podařilo pročistit ku prospěchu věci hráčský kádr.
Co konkrétně znamená to pročištění kádru?
Například jsme se rozešli s hráči, kteří sice v nedávné minulosti mužstvu pomohli, ale časem už mu neměli co dát. Jsou to třeba Dian, Kotyza, Róth, Bálek, Dan Nešpor, Cissé a další. Zdravý základ jsme nechali, což se týká hlavně defenzivy, tedy zkušených starších hráčů Sňozíka, Pavla Lukáše, Nikla, Jindřiška a Rychlíka, vepředu je zase platným hráčem Hartig. K nim se nabalili ti mladší a celkově to šlape.
V čem ještě spočívá výhoda práce v klubu, na který se nesoustředí mnoho pozornosti?
Já si nemůžu vynachválit, že si především kabinu můžu dělat hlavně já a moji asistenti. Tím myslím jak výběr hráčů, tak především působení na jejich morálku. Maximálně s námi spolupracuje jeden člověk z vedení, v nedávné minulosti to byl Lukáš Přibyl, teď je to jeho nástupce Ladislav Valášek, ale ani jeden z nich se nikdy nepředváděl a nemachroval. Zkrátka těžíme z toho, že nám do toho nekecá pět šest vševědoucích sportovních ředitelů a manažerů jako jinde.
Od loňského léta hrajete domácí zápasy na stadionu v Edenu, který vám na rozdíl od Ďolíčku k srdci nepřirostl. Přesto jste v Edenu získali z jedenácti zápasů jedenadvacet bodů a prohráli tam jen dvakrát.
A to jsme tam prohráli jen se Spartou a s Jabloncem, tedy s mužstvy, která jsou výkonnostně někde jinde. Ale v posledním podzimním kole jsme tam porazili lídra z Plzně.
A srovnání s Ďolíčkem, kde převážně trénujete?
Ďolíček je prostě Ďolíček. Už pro tu jeho neopakovatelnou atmosféru je nenahraditelný. Ale pozor, kvůli té fantastické atmosféře, kterou dělaly většinou vyprodané ochozy, se do Ďolíčku těšili i soupeři a ten těsný kontakt s bouřícím hledištěm většinou nakopnul i je. Naopak některé naše hráče to prostředí svazovalo. V Edenu se o podobném ovzduší sice mluvit nedá, ale nakonec nám to i tam sedlo.
Jaký nejlepší zápas jste podle vás v tomto soutěžním ročníku odehráli?
Samozřejmě v Edenu s tou Plzní. Osmý tým ligy nastoupil proti prvnímu a vyhrál. Na tenhle náš výkon jsem opravdu pyšný.
A kdy jste naopak propadli?
Zatím jsme prohráli osmkrát, ale nejhůř jsme určitě zahráli v Ústí. Po mdlém výkonu jsme tam zaslouženě prohráli jedna nula. Radši nevzpomínat.
Jaké máte nejbližší fotbalové cíle?
Za prvé co nejefektivněji trénovat, za druhé bych rád dál střílel góly, když při tréninku hrajeme na dvě branky, a za třetí si přeju, aby na naše mužstvo mohli být fanoušci pořádně hrdí.
Městský soud v Praze v minulých dnech rozhodl, že Bohemians 1905 do první ligy vlastně nepatří. Jak na tento verdikt nahlížíte?
Pokud jde o sportovní stránku, tak o naší prvoligové příslušnosti nikdo nepochybuje. A žádný soud nám první ligu vzít nemůže. A pokud jde o to soudní rozhodnutí, byla to jen první instance a jistě budou následovat odvolací řízení. Takže našim právníkům moc fandím, aby při těch odvoláních byli aspoň tak agresivní, jako jsou naši hráči na hřišti.
