1. Švédský útočník Markus Allbäck dal dvoutisící gól v historii všech mistrovství světa (proti Anglii). Ten tisící vstřelil Nizozemec Rob Rensenbrink v roce 1978.
2. Švýcarsko je jediným týmem v historii, který ze závěrečného turnaje vypadl, aniž dostal jedinou branku.
3. Portugalský brankář Ricardo je prvním brankářem, který v penaltovém rozstřelu chytil tři pokutové kopy (proti Anglii ve čtvrtfinále).
4. Německo je nejúspěšnějším týmem penaltových rozstřelů: i ten čtvrtý vyhrálo (letos ve čtvrtfinále s Argentinou).
5. V 18 letech a 357 dnech se Lionel Messi stal pátým nejmladším střelcem v historii, když završil vítězství Argentiny šestým gólem do sítě Srbska a Černé Hory. V tabulkách vede Pelé, kterému bylo 17 let a 239 dní, když vstřelil v roce 1958 gól Walesu.
6. Íránský střelec Jahjá Golmohammadí se ve věku 35 let a 84 dní zapsal gólem Mexiku na páté místo nejstarších střelců.
7. Proti Ukrajině chytal za Tunisko pátý nejstarší hráč v historii mistrovství světa: Alímu Búmnidžílovi bylo 40 let a 71 dní. Nejstarším hráčem v kvalifikaci tohoto šampionátu byl 46letý Taylor MacDonald z Panenských ostrovů, který nastoupil v roce 2004 a soupeřem byl Svatý Kryštof a Nevis.
8. Trenéři Otto Pfister (Togo) a Louis Aragones (Španělsko) se stali druhým a třetím nejstarším koučem šampionátu. Pfisterovi bylo 68 let a 211 dní, Aragonesovi 67 let a 334 dní. Do věku nejstaršího trenéra Cesare Maldiniho jim chyběly necelé dva roky (tomu bylo 70 let 131 dní).
9. Francouzský brankář Fabien Barthez dosáhl čtyřmi zápasy bez inkasovaného gólu desátého čistého konta, a zařadil se tak po bok Angličana Petera Shiltona.
10. Ačkoliv remíza Portugalska s Anglií ukončila sérii Luise Felipe Scolariho jedenácti po sobě jdoucích vítězství, vede s dvanácti úspěchy statistiku trenérů bez prohry.
11. Po dalších čtyřech výhrách se ve čtvrtfinále zastavila série nejúspěšnějšího týmu, Brazílie, na čísle 11.
12. Gianluigi Buffon neinkasoval 460 minut v kuse. Řadí ho to na páté místo historických tabulek. Necelá hodina mu chyběla, aby překonal vedoucího Itala Waltera Zengu, který nedostal gól 518 minut.
13. Rozhodčí Horacio Elizondo je prvním rozhodčím, kterému FIFA svěřila zahajovací i závěrečný zápas. Spolu s mexickým právníkem Benitem Archundiou jako jediní na jednom mistrovství světa odřídili pět zápasů.
14. Dvanácti samostatně udělenými žlutými a následně čtyřmi červenými kartami byl změněn rekord v potrestání soupeřů v jednom utkání mistrovství světa. Přičinil se o to ruský rozhodčí Valentin Ivanov v osmifinále Nizozemsko – Portugalsko.
15. Cafú se stal nejfaulovanějším hráčem šampionátu. Bylo na něj "spácháno" celkem dvacet přestupků proti pravidlům. Cafú je zároveň hráčem s největším množstvím vítězných zápasů na mistrovství světa, nasbíral jich (včetně finále v roce 1994, které Brazílie vyhrála s Itálií až na penalty) 18.
16. Ronaldo skóroval na mistrovstvích světa popatnácté a překonal tak dosud vedoucího německého útočníka Gerda Müllera o jeden gól.
17. Guus Hiddink se na šampionát probojoval třikrát za sebou jako trenér pokaždé jiného týmu (1998 přivedl Nizozemsko do semifinále, 2002 Jižní Koreu rovněž, 2006 Austrálii do osmifinále).
18. Carlos Alberto Parreira se stal prvním koučem, který trénoval země ze všech šesti fotbalových konfederací. Zároveň vyrovnal rekord Bory Milutinoviče v pěti účastech na mistrovství světa a má za sebou dvacátý start v roli kouče na světovém šampionátu.
19. Počítadlo zápasů na mistrovství světa se zastavilo na čísle 708, sedmistým bylo osmifinále Francie – Španělsko.
20. Penaltový rozstřel mezi Švýcarskem a Ukrajinou skončil nejmenším počtem vstřelených branek v historii (0:3) a Švýcarsko se stalo prvním týmem, který se v takovém rozstřelu netrefil ani jednou.
21. Až do finále držela Itálie jeden rekord spolu s Francií: skórovala 11x díky 10 různým střelcům jako Francie na mistrovství světa v roce 1982. Materazziho vyrovnávací gól bilanci "pokazil", protože to byl na turnaji v Německu už jeho druhý.
22. Průměrná návštěvnost činila zhruba 52 500 diváků, a na žebříčku se tak šampionát v Německu dostal na druhé místo. Jen díky větším stadionům vede mistrovství světa v USA 1994. Před největší návštěvou se hrálo v Rio de Janeiru v roce 1950 finále Brazílie – Uruguay (173 850). Naopak jen 300 zvědavců vidělo při prvním šampionátu v Montevideu utkání Rumunska a Peru.
