Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Herní koncepce? V národním týmu velká neznámá, říká internacionál Drulák

2 2009
Hra bez koncepce, na náhodu, bez jakéhokoli systému a nápadu, většinou chaos. Tak viděl české fotbalové reprezentanty v prohraném duelu se Slovenskem internacionál Radek Drulák.

"Jsem z toho moc zklamaný. A ani ta slibná pasáž v druhém poločase nemohla z celkového kontextu uspokojit nikoho. Vždyť i ten náš přechodný tlak byl výsledkem dřiny a rozhodně ne fotbalovosti," říká Drulák.

"Jarolímova tyč, které předcházel špatně kopnutý roh, se přece nedá považovat za vypracovanou šanci. Stejně tak vyrovnávací gól, taky víceméně náhodný. Prostě znovu jsme se nedokázali dostat k ohrožení soupeřovy branky nějakou fotbalovou akcí."

Drulák při zápase se Slovenskem i při těch předchozích snadno vypozoroval, jak se čeští fotbalisté na hřišti vzájemně pletou, jak si v některých momentech překážejí, jak jsou bezradní.

"Je smutné, když si naši fotbalisté nedají tři přesné přihrávky za sebou, když si na trávníku nedovedou vyhovět, když se dostanou k šestnáctce a nemají míč komu dát, protože všechno je najednou statické. Nikdo si nenaběhne. Přitom chybí i střelba ze střední vzdálenosti. Z čeho bychom pak chtěli skórovat," ptá se internacionál.

Radek Drulák

Reprezentační ryba smrdí od svazové hlavy

Že národní tým nemá pevné vedení, svědčí podle Druláka i dílčí drobnosti.

"Plašil začne rohy kopat špatně a kope je vesele dál, Slováci se chystají centrovat z přímého kopu před naši branku, nedaleko míče Kováč u lajny pije a pak se žene do vlastní šestnáctky, když už míč k Čechovi letí. Při takových momentech člověku nezbývá než nevěřícně kroutit hlavou."

Pro české hráče je navíc obrovským problémem obejít soupeře v souboji jeden na jednoho.

"Já nechápu, z čeho dal Baroš v turecké lize těch sedmnáct gólů. Před časem na hřišti utekl půlce Evropy, kdy si vzpomněl. A teď? Dostane míč, sklopí hlavu a narazí do protihráče jak do zdi. Efekt zoufale žádný, což opakuje celý zápas."

Drulák stejně jako mnoho dalších postrádá v současném českém národním mužstvu osobnost, vůdce.

"Někoho, kdy by na hřišti zařval a strhnul ostatní. A samozřejmě přidal i fotbalovost. Nemůžeme přece donekonečna naříkat, že jsme bez Rosického. Vždyť jsme bez něj vyhráli třeba v Německu a na mistrovství Evropy jsme to bez něj zvládali taky. A od čtvrtfinále nás na loňském šampionátu dělila jen Polákova tyč. Kdyby dal proti Turkům na tři nula, bůhví, kam až bychom pak došli."

Přestože Jarolíma považuje Drulák za jednoho z našich nejlepších hráčů, vůdce ve chvílích nepohody to není. "Je to spíš takový poctivý fotbalový dříč," říká Drulák.

Českým fotbalistů také chybí sebekritika a pokora.

"Sice sami uznávají, že hráli špatně, ale běda, když se to o někom z nich napíše. Hned jsou uražení. A taky si myslím, že jak nasednou do letadla, je jim nároďák šuma fuk. Ve svých klubech mají svoje jisté a reprezentace je už nezajímá. A lidi to vnímají. Chodím mezi ně a oni už přestávají fandit."

Drulák přitom soudí, že hodně špatného se rodí z toho, že národní mužstvo nikdo neřídí.

"Nebo mi snad chce někdo namluvit, že u reprezentace může mít autoritu svazové vedení, které se mezi sebou v jednom kuse hádá? A dovedete si představit, jak jde těmhle hráčům promluvit do duše předseda Mokrý? Zkrátka, i tahle ryba smrdí od hlavy, jak se říká."

"Jak má národní mužstvo fungovat, když při sobě nestojí lidi z fotbalového svazu," dodává bývalý reprezentant, který zažil jako nejvyšší fotbalové šéfy Rudolfa Kocka a Františka Chvalovského.

"Oba tak trochu diktátoři, což je ve fotbale zapotřebí. Ale dokázali s vámi v pravý čas promluvit a pomoct. A srovnávat je pak s Obstem a Mokrým, to prostě nejde."  

"Největší problém ale vidím v tom, že hráčům nikdo nedokáže říct, co a jakým systémem mají hrát. Ten chaos je přece evidentní. Tak k čemu pak jsou ty taktické přípravy, když hráči na hřišti pobíhají jak malí kluci někde na plácku."

Situace podle mnohých i podle Druláka jednoznačně nazrála ke změně na trenérském postu.

"Já v současné době vidím dva trenéry, kteří by s národním mužstvem mohli něco udělat, Karla Jarolíma a Ivana Haška. Jenže myslím, že ti jsou dostatečně inteligentní na to, než aby se do takového srabu hrnuli," míní Drulák.

"Takže jestli se svaz k téhle změně odhodlá, mám obavy, že to bude stejně nekoncepční změna, jako se to stalo v případě Rady. Vždyť jeho angažování bylo výsledkem zákulisních machinací znesvářených skupin svazového vedení."

Podle Druláka se tedy na místě trenéra národního mužstva neobjeví fundovaný odborník, který za sebou má úspěchy.

"Buď naskočí nějaký mladý ambiciozní kouč, nebo takový, který se po delším čase potřebuje zviditelnit. A který je připraven pomoci, což říká František Straka. Dá se proto čekat, že ta změna, pokud k ní dojde, bude stejně nekoncepční, jako je bez koncepce hra národního mužstva," uzavírá Drulák.

Česko - Slovensko 1:2

To nejdůležitější z kvalifikační bitvy







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze