Hereckým kouskům ve vřícím kotli rozhodčí podléhají

L i s a b o n, P r a h a - Šestým rokem kraluje Portugalsku, ale na výrazný evropský úspěch FC Porto celou tu dobu čeká marně. Zítra se chystá porazit Spartu a vplout do čtvrtfinále Ligy mistrů. Co potká sparťanské fotbalisty? Na co důležitého se musí připravit, aby uspěli?

VROZENÁ SEBEDŮVĚRA. Porto si nikdy nepřipustí, že neuspěje. To ani v případě, když nastupuje proti Barceloně nebo Manchesteru, nejlepším mužstvům na světě. Sebevědomí mají Portugalci vžité. Neuznávají nic než vítězství. "Porážka? To neexistuje. Chova jí se jednoznačně nadřazeně, a to pěstují od žáků," tvrdí Lubomír Vlk, bývalý reprezentant, který v Portu tři roky hrával.

FANATIČTÍ FANOUŠCI. Na Estádio Das Antas, domovský stánek Porta, ve středečním večeru zamíří na padesát tisíc lidí. Nejspíš bude vyprodáno. Nastane ďábelská atmosféra.
"Jenže fandové bývají hodně nedočkaví. Pokud Porto nedá za půlhodinu gól, pískají, bouří a chovají se podrážděně," komentuje Karel Poborský. On zná poměry rovněž dokonale, nastupuje za Benfiku Lisabon, což je úhlavní nepřítel Porta.
Portugalský divák žije fotbalem.
Když se vyhrává, vynášel by hráče do nebes. Když přijde porážka, aby se fotbalista bál vyjít na ulici. "Pamatuju si, jak jsme před devíti lety prohráli doma s Benfikou. Lidé to neunesli. Cítili to jako tragédii," vzpomíná Vlk. Hned po zápase si manželky hráčů počkaly ve vestibulu stadionu na hlavního sudího a popraly se s ním. Benfiku musel střežit ozbrojený policejní doprovod. "Taková averze Spartu nečeká. Ale mezi Portem a Benfikou je skoro válka. Občas to hraničí s lidskostí," tvrdí Poborský.

ROZHODČÍ NEUŠKODÍ. Porto je ve své zemi uznávaný pojem. Klub byl založel před 106 lety, sedmnáckrát získal titul. Má téměř sto deset tisíc členů, o čtyřicet tisíc víc než slovutný Real Madrid. "Nikdy nás doma rozhodčí nepoškodil. Vždycky jsme za sezonu kopali nejvíc penalt ze všech," říká Vlk. Naznačuje tak, jaký vliv Porto drží. Poborský se přidává: "Jestli jsou rozhodčí někomu nakloněni, tak Portu."

KAŽDÝ UMÍ SPADNOUT. Nejen technickými finesami jsou portugalské týmy proslulé. Hráči dokáží vyhrávat i díky jiným trikům. "Pamatuju si, jak spoluhráči vyhledávali kdejaké strkanice," říká Vlk. V tom před lety vynikal především Joao Pinto I., tehdejší kapitán Porta. Šel třeba vhodit aut, i když věděl, že míč dostane soupeř.
Došlo na tahanici o míč, Pinto se divadelnicky skácel k zemi, mrskal sebou a držel se za obličej. "Joao sice simuloval, ale protihráč viděl leckdy červenou kartu. Vím, že většina hráčů vědomě pomáhala rozhodčímu, aby buď někoho vyloučil, nebo se kopala penalta. Oni mají filmování v krvi, umějí skvěle spadnout," říká Vlk.

DVOJITÁ OZVĚNA. Stadion portugalského šampiona stojí ve čtvrti Das Antas. Je zaseknutý v dolině, a tím dostává povzbuzování ještě hlasitější dimenze. "Hlasy se drží mezi tribunami a pořád se něco ozývá. Jako by působila dvojitá ozvěna," popisuje Vlk.
Když se domácím nedaří, je i pískot diváků dvakrát tak silný. Na to se může Sparta spolehnout.