V srpnu se trefil proti Teplicím, v úterý skóroval i proti Jablonci. Pro oba favority to byla na stadionu populárních „Cábelíků“ pohárová konečná.
Takové slavné góly, vy už musíte být v Králově Dvoře celebrita.
To ne. Prostě mi to dvakrát spadlo na hlavu. Měl jsem štěstí, že se mi to povedlo zrovna v takových zápasech. V kabině už jsem si o tom samozřejmě ve srandě vyslechl své.
Nepadl třeba vtip i na téma celkového vítězství v MOL Cupu?
To víte, že to v euforii zaznělo. (smích) Ale když to vezmeme reálně, přejeme si hlavně to, aby nám i pro příští kolo los určil domácí hřiště a atraktivního ligového soupeře.
Dokážete určit, kdo pro vás byl těžším protivníkem? Teplice, nebo Jablonec?
Asi Jablonec. V lize se jim moc nedaří a pohár brali jako možnost, jak se probojovat do Evropy. Navíc tuhle soutěž umějí, dvakrát za sebou byli ve finále. I proti Teplicím to bylo těžké, ale s Jabloncem jsme přece jen potřebovali o něco více štěstí.
Trenérem Králova Dvora je Jiří Sabou, bývalý dlouholetý prvoligový fotbalista žižkovské Viktorie či Teplic. Byl jeho rukopis v těch dvou zápasech znát?
Je to impulzivní trenér, což já osobně mám rád, leklé ryby mi nevyhovují. Taktiku proti prvoligovým soupeřům připravil perfektně, dokázali jsme jim vzdorovat.
Královu Dvoru se daří i ve třetí lize, po sérii výher jste druzí. Co postup do druhé ligy?
To nevím. Jsme rádi, že se vezeme na vítězné vlně, ale o postupu nepadlo ani slovo.
Vy patříte druholigové Vlašimi. Můžete trochu popsat svou kariéru?
Odmalička až do dvaadvaceti let jsem byl ve Slavii, pak dva roky v Dukle. Přibrzdilo mě zranění, rok jsem nehrál po operaci kolena. Teď mám profesionální smlouvu ve Vlašimi a do konce sezony hostuju v Králově Dvoře.
