Ohlížet se za středeční letenskou ostudou se mu zprvu moc nechce, ale po chvíli váhání přece jen mluví dál. "Dobře vím, že důvodů, proč jsme neuspěli, bylo mnohem víc než jenom naše hra," naznačuje. "Výkon celého mužstva je totiž součástí mozaiky, v níž je naskládané všechno, co se děje okolo."
Jak vlastně tato slova míní? Nejsou to jen otřepané fráze, jimiž fotbalový národ láduje trenér Jozef Chovanec?
"To, co jsme hráli ve středu, rozhodně není dílem okamžiku," snaží se vysvětlit. "Na hru národního mužstva má opravdu vliv mnoho mimofotbalových faktorů. Ale to bych se musel ohlížet mnohem dál, hlouběji do minulosti. Je to můj názor, ale nejsem kompetentní k tomu, abych ten názor prezentoval na veřejnosti."
Hašek je zároveň přesvědčen, že současný stav seniorské reprezentace si vynucuje skutečně důkladnou analýzu. "Pokud má být další kvalikační cyklus úspěšný, musí se toho změnit opravdu hodně. Nemůže se udělat jen pár kosmetických úprav a jede se dál. Proto mluvím o rozboru situace ze všech možných hledisek. Je zapotřebí říci, co pro úspěch udělal fotbalový svaz, co realizační tým, co hráči a co ostatní, kteří do toho měli co mluvit. A teprve potom přistoupit k řešení dlouhotrvající krize."
Na otázku, co si myslí o změně na trenérském postu, Hašek reaguje. "Je mi jasné, že každý teď žádá Chovancovu hlavu. Ale aniž bych se ho zastával, nebo ho naopak zatracoval, jen v trenérovi problém zdaleka nevězí."
Dvaatřicetiletý fotbalista svá slova objasňuje na příkladu. Reprezentace je podle něj hodinový strojek, v němž má každé kolečko přesně vymezenou funkci. "Když se řekne národní mužstvo, tak podle mě to znamená precizní práci od uklízečky v kabině, přes stejně odpovědný přístup trenérů a hráčů až po šéfa fotbalového svazu," vypočítává.
Hašek se dále pozastavuje nad třemi vyloučeními ve dvou posledních a pro mužstvo nejdůležitějších zápasech. "To se přece nemůže stát. Je to hrubá hráčská nekázeň," zdůrazňuje. "I v těch červených kartách se odráží fakt, že v národním mužstvu nejsme schopni vážit si jeden druhého. Ze Sparty jsem zvyklý, že všichni táhneme za jeden provaz. A to dnes v reprezentaci nefunguje. Klima v národním mužstvu a ve Spartě, to se prostě nedá srovnat. A je logické, že na hře a na výsledcích je to znát."
Dnes si také vyčítá, že se bez jakéhokoli odporu nechal přemluvit k mlčení směrem k novinářům, které kapitán mužstva Nedvěd vyhlásil za všechny hráče před prvním barážovým zápasem v Belgii.
"Vedle mě by se našlo dost dalších hráčů, kteří by se s novináři bavili. Ale abych mluvil za sebe. Já teď svůj postoj cítím jako velké osobní selhání. Protože jsem tehdy v té kabině nevstal a nestrhl nikoho na svou stranu. Byl jsem rád, že jsem po dvou letech zase v reprezentaci, tak jsem byl zticha a držel basu," přiznává Hašek. "Jenže ani mezi těmi, kteří si mysleli to co já, se nenašel nikdo, kdo by ten nesmyslný nápad zarazil."
Teď si podle Haška všichni reprezentanti musejí připadat jako šašci. "Když už se pro to mlčení našel argument, že se musíme soustředit na důležitý zápas, potom nechápu, proč jsme mluvili před odvetou, který byla mnohem důležitější," přemítá. "Samozřejmě jsme z té akce mlčení vyšli tragikomicky a jsme teď u všech za idioty."
Sparťanský a reprezentační záložník nakonec řekl víc, než původně zamýšlel. Ale za svými slovy si stojí. "Všechny, kdo tyhle řádky bude číst, ujišťuju, že jsem to řekl proto, že chci, aby národní mužstvo zase pořádně fungovalo. Jestli si tím ublížím, těžko říct. Ale před zápasem v Belgii jsem mlčel a bylo to k ničemu. Tak teď jsem promluvil a uvidíme."
 Fotbalový reprezentant Martin Hašek na jednom ze srazů národního mužstva |
