Pravda, díru do světa neudělal. V Blackburnu, kam přišel sezonu poté, co klub vyhrál titul, stihl fikaný záložník pouhých dvaadvacet zápasů, další už přidal v dresu Sheffieldu a Huddersfieldu.
Fanouškům i novinářům, kteří mu familiérně měnili jméno na „George“, časem vymizel z paměti a připomněl se až před pěti lety.
Tehdy se i v Anglii psalo o tom, jak do jeho domu v Aténách vtrhli ozbrojení lupiči a zatímco kradli šperky a peníze, mířili hlavněmi na Donise, jeho manželku, tchána a jednoho ze synů. Druhému, patnáctiletému Tasosovi, se ale podařilo vyskočit oknem a rychle přivolat pomoc, čímž rodinu zachránil.
V té době už Donis dávno fotbal nehrál, kariéru zabalil v necelých dvaatřiceti. Vrhl se na trénování a rychle vystoupal: už před čtyřicítkou seděl na lavičce AEK Atény, pak převzal PAOK Soluň.
Tam byl jeho život údajně opět v ohrožení: tým neměl výsledky a vedení začalo vyhrožovat. „Uvědom si, co udělají fanoušci, když nebudeš chtít odejít sám a bez odstupného. Zabijí tě!“ psal Donisovi v textové zprávě poradce šéfa klubu.
Pozoruhodných kauz kolem něj bylo víc, letos v březnu třeba vyděsil vlastní rodinu.
Z auta volal manželce, že je kousek od domova, pak najednou jeho telefon ztichl. Domů nedorazil, žena a synové ohlásili na policii jeho zmizení a trnuli strachy. Donis se nakonec ozval hned druhý den: prý se na poslední chvíli rozhodl, že si zaletí do Dubaje...
Jako trenér našel štěstí na Kypru, v Nikósii je už podruhé. Při prvním angažmá slavil double i postup do Ligy mistrů, o ten se teď snaží znovu.
V cestě stojí Slavia a přísný muž se zjizvenou tváří má dvojzápas ideálně rozehraný.
